Neumí do pěti napočítat, nebo klame tělem? Fenomén Andrej Babiš si dál klestí cestu mediálním prostorem i žebříčky popularity, v nichž vítězí.

Občas jej podceňujeme a vytahujeme obočí nad Babišovými sedláckými teoriemi a promluvami. On má navíc skutečně vážné mezery v politickém konání. Navíc jej omezují řečnické schopnosti a podle jeho vlastních slov i introvertní povaha.

Jenže má dvě přednosti: buldočí manažerskou zaťatost a marketingové experty kolem sebe. Obě mu umožňují získávat politické body i na tak křehkých tématech, jako je osud černouhelného Dolu Paskov na Frýdecko-Místecku nebo financování zdravotnictví.

V prvním tématu Babiš zazářil a získal dobrou vyjednávací pozici i pro případ druhý. Důl Paskov chtěla společnost OKD zavřít koncem letošního roku. Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD) navrhl poskytnout 1,1 miliardy na odstupné horníkům a útlum dolu, jenž by byl v provozu až do konce roku 2016. Ministr financí Babiš (ANO) se ošíval. Pak sedl za stůl se šéfem společnosti NWR, která OKD vlastní, a dohodl těžbu do konce roku 2017, přičemž vláda by měla poskytnout peníze jen na sociální programy horníků ve výši 600 milionů korun. Dokud se nevyjeví vady na kráse této dohody, je Babiš na koni.

V Událostech komentářích na ČT24 dne 7. dubna ministr financí jen zářil: "No, tak byla to dobrá dohoda (původní Mládkova – pozn. LJ), byla to neutrální, ale já jsem to dohodl ještě lépe a ušetřil jsem miliardu… Je to moje profese vyjednávat, já jsem studoval zahraniční obchod, takže dělám to celý život, tak jsem si trošku zavyjednával a vyšlo to a máme miliardu navíc…. Jsem spokojený, protože po delším čase jsem konečně odešel z těch řečí parlamentu a dostal se do byznysu. Dneska jsem měl obchodní jednání a mám z toho radost." Jeden by mu ze samého vděku nechal zahrát, třeba na Rádiu Impuls…

Šetřit chce Babiš i ve zdravotnictví, kde nevěří ministrovi Svatopluku Němečkovi (ČSSD), který kdysi jako šéf ostravské fakultní nemocnice proslul drahými nákupy přístrojů. Babiš nechce lít veřejné peníze do zdravotnictví, dokud nedojde k efektivnímu nakládání s léky a přístroji a dokud nebudou dobrými hospodáři zdravotní pojišťovny.

Na který resort se Babiš zaměří příště? K auditům už ostatně přistoupili všichni ministři za ANO.

Když se ale něco nepodaří, vypadává Babiš z role. Například když měl hájit prostořeké výroky ministryně spravedlnosti Heleny Válkové k Protektorátu Čechy a Morava. Tehdy zaútočil na novináře, kteří s ministryní dělali rozhovor, a připomněl tím, že sám je součástí konkurenčního mediálního prostředí. O tento fakt se otřel i premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Zmínil též permanentní střet zájmů Babiše – vlastníka Agrofertu. Navíc mu připomněl liknavost jeho resortu při přípravě legislativy.

Největší válka se mezi Babišem a Sobotkou strhne v létě o daně a rozpočet na rok 2015. Přesto by oba měli postoupit k pragmatické úvaze a začít pracovat na dlouhodobém parcelování vlivu. Máme tu tradiční sociální demokracii, jež by se měla přednostně zaměřovat na levobok – lidi, kteří každou korunu obracejí dvakrát. Jsou to penzisté, mladé rodiny s dětmi, čerství absolventi, státní zaměstnanci… Elektorát ANO sice nalezneme i v těžce zkoušených regionech, jako je Ústecko, kde se tonoucí i stébla chytá, leč jeho jádro tkví ve středních vrstvách, osobách podnikavých a podnikajících. Mezi zájmy sympatizantů ČSSD a ANO je řada průsečíků. A nic s tím nenadělá ani fakt, že Sobotka s Babišem se vytrvale točí na odlišnostech. Babiš si nakonec bude muset zvyknout, že není jediným a nejvyšším šéfem. Sobotkovi zase nezbude než se smířit s tím, že v ANO panují jiná pravidla než v ČSSD.

Představitelé hnutí ANO navíc v Sobotkově kabinetu získávají tu nejlepší politickou školu. Její zásluhou si snad uvědomí, že nelze s vaničkou vylévat i dítě. Jinými slovy, že deformaci české politiky v minulých letech není vhodné napravovat demontáží kompletní zastupitelské demokracie. K ní by mohlo být nakročeno například omezováním diskuse v Poslanecké sněmovně, o něž poslanci ANO usilují. Koneckonců i opovržlivá slova samotného Babiše na adresu parlamentu budí hrůzu.

Je zde ale ještě jedna dobrá zpráva. Babišovo hnutí bývalo dříve kritizováno za nedostatečné pravo-levé vyhranění a za sepsání programu až na poslední chvíli. Zaznívala též výhrada, že mu chybí zahraniční partneři. To už je však minulostí. ANO se sblížilo s Aliancí liberálů a demokratů pro Evropu, což je třetí největší frakce v Evropském parlamentu, hned po lidovcích a socialistech. Její předseda Guy Verhofstadt si Babiše pochvaluje. Prý je skromný a má dvě hlavní vlastnosti dobrého politika – poctivost a touhu věci měnit.

To už je docela dobrá reference. Pokud se ANO skutečně bude profilovat jako liberální subjekt fandící evropské integraci, získáme o něm důležitou informaci. V kombinaci s Babišovým manažerským talentem by se tak mohla rozplynout obava mnoha analytiků, že hnutí ANO nevydrží do švestek a čeká je rozpad. Počkejme si.