Nález Ústavního soudu, o kterém hovořil nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman v nedělním pořadu Otázky Václava Moravce, zrušil více než 22 let zavedenou praxi a výklad zákona a napříště státní zástupci musí podávat návrhy na vyšetřovací úkony, to znamená na nasazení odposlechů, domovní prohlídku či uvalení vazby, výhradně u soudu v místě spáchání trestného činu.

Na to člověk nemusí být právník, aby mu došlo, že podávat žádost třeba na povolení domovní prohlídky u starosty města na soud ve stejném městě, kde se všichni znají, bude velmi složité. Vyšetřování mohou zřejmě ohrozit dvě skutečnosti: Buď by službu konající soudce mohl o žádosti uvědomit starostu, který bude mít dost času na to, aby zametl stopy, nebo v lepším případě odmítne žádost z podjatosti vyřídit a ta poputuje dál po soudu a bude o ní kdekdo vědět. A návrh na vazbu by měl být vyřízen do 24 hodin, což se nemusí stihnout, a tím dojde k maření vyšetřování.

Doposud tomu bylo tak, že se místní příslušnost odvíjela od místa, kde pracoval pověřený státní zástupce a ten byl vybrán tak, aby naopak nemohl mít vazby na podezřelou osobu. V úvodu zmíněný nový výklad je však v rozporu s § 26 trestního řádu, který stanoví, že k tzv. provádění úkonů v přípravném řízení je příslušný soud, v jehož obvodě je činný státní zástupce podávající návrh, jak na to upozornil v disentním vyjádření ústavní soudce profesor Musil. Problém býval u delegovaných kauz jako v případě paní Nagyové-Nečasové. Protože mezi podezřelými byl i státní zástupce z Vrchního státního zastupitelství v Praze pan Grygárek, kauzu dozorovalo Vrchní státní zastupitelství v Olomouci. Teď by se nemohl státní zástupce v přípravném řízení obracet na soud v Ostravě, ale musel by do Prahy.

Nový výklad sice nemůže platit retroaktivně, jak v nálezu stojí, ale - bohužel - se týká i rozpracovaných kauz, které od 2. května musí změnit příslušné soudy, což rovněž zpomalí vyšetřování a bude nutit žalobce, aby § 26 trestního řádu ignorovali. A to se netýká jen mediálně známých kauz, ale podle Vrchního státního zastupitelství v Praze 90% všech případů, které dozorují krajská státní zastupitelství, což znamená, že dopady tohoto nálezu jsou mnohem širší.

Jak se dalo předpokládat, na druhé straně nový výklad přivítali obhájci: ti nyní mají větší šanci své klienty vyvinit. Proto někdy podezírali žalobce, že jejich klienti byli odňati zákonným soudcům. A i ministerstvo spravedlnosti, které se snaží zpřesnit úpravu příslušnosti soudů, jak řekla jejich mluvčí Tereza Schejbalová, s nálezem souhlasí. Je ovšem otázka, jestli nakonec - jak ukáže praxe - po nějaké době nebudeme muset přistoupit k zákonné změně.

(Psáno pro ČRo Plus)