Kdo snad ještě jen trochu pochyboval, proč Jan Švejnar a lidé okolo něho tak strašně moc usilovali o duel s Václavem Klausem, nemůže být po přečtení vět od socioložky Jiřiny Šiklové na pochybách.

Podobná vyjádření či články, jako je to od Šiklové*) ve středečních Lidových novinách, měli pravdoláskovní matadoři jistě napsané dopředu. Ti chytřejší je raději ponechali v šuplíku, ne tak Šiklová. A naběhla si na vidle. Proč? Protože do scénáře Klausova znemožnění se vloudila chybička: Klaus měl v debatě navrch, kdežto liberální ekonom Švejnar se transformaval v jakéhosi Půlparoubka. Nevidět a neslyšet to mohl jenom slepý, hluchý či navedený. Nebo omezený.

Budoucnost a perspektiva jsou prizmatem naší existence, také proto je důležité, jak stát řeší a podporuje otázky vzdělávání a výchovy. Z tohoto pohledu není důležitý jen systém, ale také lidé v něm umístění. Šiklové by mělo být zakázáno vyučovat sociologii. V hodnocení duelu prokázala fatální neschopnost objektivně, nezaujatě a správně hodnotit realitu. Jenom absolutní diletant může vážně tvrdit, že Klaus byl defenzivní, jenom člověk neschopný porozumět psanému či vyslovenému za léta nepochopil, že Klaus není proti občanským spolkům, nýbrž proti ilegální snaze některých z nich – a Šiklová do nich samozřejmě patří – uzurpovat si nelegitimně část moci.

Šiklová svůj pokřivený, zapšklý pohled na svět vštěpuje našim potomkům coby docentka sociologie. Otázkou je, zda nositel takovéhle neschopnosti a zmatenosti by se raději neměl věnovat otázkám výživy holubů na pražských náměstích.

*) „Jeho projev byl velmi defenzivní, bylo vidět, že se přišel obhajovat. Vadilo mi, že se vůbec nezmínil o vizích do budoucnosti. Naopak překvapivě pozitivně se vyjádřil k tématu neziskových organizací.“

30. 1. 2008, www.petrstepanek.cz