Vzpomínám hned na to, hned na ono, takže lze číst na přeskáčku anebo nečíst vůbec. Narodil jsem se v roce 1945, takže ona padesátá léta jsem prožil ve věku od pěti do patnácti let. To je zajímavý časový úsek, na začátku je pískoviště a na konci už mladý muž myslí na holky. Taky duch té doby byl rozdílný - na začátku a na konci. Nehodlám ho analyzovat, přinejmenším v tomto seriálu. Jsou to skutečně jen střípky, jakýsi kaleidoskop a rád bych, aby budily spíš úsměv než nostalgii.

Šlauch od plynu
To je slovo, které mladá generace nezná. Šlauch, to byla gumová hadice. Patří do mého vzpomínání na dětská léta. Dnes to zní neuvěřitelně, ale bylo tomu tak. V bytě mého dědečka a babičky byl rozvod plynu trubkami - po všech místnostech, a tu a tam byla odbočka s jakousi pípou nebo kohoutkem či uzávěrem. K tomuto objektu se připojila pomocí gumové hadice kamínka, bez odkouření.
Šlauch, to patřilo k výbavě domácnosti stejně jako smeták nebo lopatka. Hadice, těžko po létech odhadnout, jak tlustá, čtvrt coule? Asi tak. Ne moc. Gumová, opletená textilem. V přísně vedených domácnostech byly děti bité právě tímto šlauchem. Ukazovaly pak jiným dětem jelita po šlauchu.
Je to kupodivu, že vinou takto technicky šíleného řešení nevybuchovaly domy a nehořela celá města. Ale tak to bylo a nebylo to zase tak moc špatné.

Reklamy
Po celou dobu bolševismu existoval paradoxní jev: co lidi chtěli, nebylo k dostání, a co bylo k dostání, bylo mizerné, ošklivé a drahé. Nicméně i tenkrát existovala reklama. Mám na ni z padesátých let jen matné vzpomínky. Tak například bývaly reklamní nápisy na tramvajích, ačkoli to vypadá, že se takový jev objevil až po převratu. Na starých hranatých tramvajích bývala pomalovaná prkna na střeše - nad okapem, a na nich byly reklamní nápisy. Byly reklamní slajdy v kinech, vždy odřené, špinavé. V televizi se reklama objevila až s panem Vajíčkem - onehdy někdo objevil, že ho vymyslel Eduard Hofman v roce 1969. Pamatuji si na reklamu nových cigaret značky Letka, ty určitě pocházejí z padesátých let, protože Letky začali moji rodiče kouřit ještě v době, kdy jsme bydleli ve Slapech, tedy před rokem 1954. Ale sám už nevím, do jaké doby spadají filmové reklamy v kinech, cosi podobného dnešním klipům. Utkvěl mi v hlavě jediný.
Pohled na schodiště, na něm pán v klobouku, rozhlíží se, kradmé kroky, ztělesněná obezřetnost. Komentář: "Pane, vy máte máslo na hlavě!"
Pán se otočí, usměje se, smekne a na hlavně má margarín značky Hera.
Ovšem na co bylo nejvíc reklam, to byl komunismus sám. Pětiletka, úderníci, stachanovci, takovými plakáty byla republika poseta. A ovšem i útočnými plakáty o imperialistech, o americkém broukovi. Občas se obrázky těchto děl objevují na webu. Nejsem schopen se na ně dívat s úsměvem. Ostatně na ty nacistické taky ne a ty se vylepovaly v době, kdy jsem byl na houbách.

Les
Teď, když bydlím dvě minuty od nejbližšího lesa, mám pocit, že jsem se vrátil do doby dětství, kdy jsem ve Slapech žil doslova v lese, samosebou že v domě v lese. Byl stejný nebo jiný? Především ho mám v paměti mnohem čistší. Vesnické staré ženy chodívaly do lesa a likvidovaly tam veškeré soušky. Nosily sebou plachtu a malou sekyrku a co chvíli bylo slyšet odněkud "klepyklep" a ona tam babka a kácela soušku. Byl jsem dítě, nevím, jaký byl vztah hajného k těmto babkám. Nejspíš to ale byla činnost povolená, nebo přinejmenším trpěná. Pak bylo často vídat, jak cupitá babka do pravého úhlu sehnutá a na zádech měla velikánskou otep nasekaných suchých větviček. Pilně takto snášely soušky domů a nasekanými větvičkami obkládaly dům, docela jako Karafiátovi Broučci.

Dům, ve kterém jsme bydleli, stál (dodnes stojí) na velikánském pozemku, jehož větší část zabírá borový les. Mám ten les v paměti jako provzdušněnou teplou síň, s podlahou pokrytou zrzavým kobercem padlého jehličí - to bylo stavivo pro kupky mravenišť velikánských lesních mravenců. Po létech jsem se byl v těch místech podívat. Skoro nebylo možné se do lesa dostat, jeho okraje byly zarostlé křovím. Nikdo neprosekával, nikdo nesnášel soušky. Staré babky spaly na hřbitově a nové koukaly na televizi...