Dnes zase ranní vstávání – tentokrát je to kvůli Ljubě, která musela časně do ateliéru. Obvykle dodělávám Hyenu ráno, tak tomu i dnes. Na rozdíl od jiných ranních seancí za mnou nesedí dvě dychtivé psice, nikdo nečeká, kdy řeknu „tak“ a vstanu na znamená, že procházka je na pořadu dne. Obě jsou zachumlané na svém pelechu.

Ono je spavé počasí a jeho spavost zřejmě působí na pejsky právě tak jako na mě. V šest hodin ráno vstává jen ten, kdo k tomu má perný důvod, jako že jde do práce. Mám je tedy heverovat z pelechu? Nebo mám naopak vklouznout pod deku dosud zahřátou?

Bé je správně... ale vím, že sotva se mi to podaří, už budu mít u postele dvě dychtivé psice, vyžadující procházku.

Záchrana tonoucích ve Zvolském lese

Ljuba odešla s pejsky na procházku a už se valil Drak Mrak černý jako noc a mlátil kolem sebe bleskovými holemi. Nějak se mu tady zalíbilo a chodívá každé odpoledne. Je to poněkud nepříjemný návštěvník, i když díky jemu se tráva zelená jedna radost.

Ještě že máme ty mobilní telefony! Ljuba se stačila schovat pod stříšku budky u nohejbalového hřiště na okraji Březové a tam vede sjízdná lesní cesta od nás ze Zvole. Dřevaři tudy vozívají klády, takže se dá projet. Stírače skoro nestíhaly stírat proudy vody, když jsem se kodrcal po výmolech. Trojice se choulila v přístřešku, zajel jsem co nejblíž a hup, už byli všichni tři v suchu. Dopravil jsem je domů, zastavil pod přístřeškem před garáží, dálkově otevřel garážová vrata. Nora ale nechtěla z auta ven. Gari, ta vyběhla a zmizela v nitru domu, jenom ta Nora ne a ne vylézt. Musel jsem ji vydolovat jako plže z ulity a pak už jsme všichni čtyři seděli v obýváku a dívali se, jak přestává pršet a klube se oranžové večerní sluníčko.

Leknutí

To takhle spím, snad dospávám, je už ráno, spánek se vytrácí, otevřu oči.

A strašně se leknu. Zjeví se mi obluda, oči jak talíře, černá tvář, strašidelná tlama...

Je to příšerný sen? Ne, bdím! Přišel pro mě čert, konečně si mě našel!

V další vteřince se vzpamatuju. Není to čert. Je to Gari, postavila se předními tlapkami na okraj postele a prohlíží si mě ze vzdálenosti pěti centimetrů.