Opožděný Krištof
Znáte ty chlapy, kteří se vám přilepí na kufr a v zrcátku vidíte, jak jim jdou bubliny od nosu, jen aby vás předjeli? Včera jsem měl to (ne)potěšení s dvěma takovými kretény. Jeden, to bylo na úzké silničce mezi Vraným a Zbraslaví. Silnička vede podle Vltavy v táhlém oblouku, lidi tam chodí pěšky, hodně cyklistů tudy jezdí. Je to tam hodně riskantní, předjíždět. Nakonec jsem skoro zastavil a skoro vjel do pankejtu, aby kretén mohl předjet... a dojel jsem ho na prvním vjezdu na hlavní (tedy, dojel... byl přede mnou pořád asi tak 50 metrů).
Druhý kretén se vyřítil za mne ze zatáčky v Modřanech. Vyřítil se a taky stepoval, bubliny od nosu... Na mě někdo před krátkou chvílí bliknul, takže mi bylo jasné, že někde vpředu je policejní radar, a taky jo, za další zatáčkou se rojilo policajtů hned několik habadějů. A bylo hezké, jak ten kretén zkrotnul, přestal se na mě lepit, přestaly mu jít bubliny od nosu...

Tohle "rychlé ježdění", tedy nebezpečné ježdění, nemá přinejmenším na krátké vzdálenosti vůbec žádný smysl. Je to jen čistočistá masturbace.

Binární vánoce
Na procházkách s Iris, když se vracíme domů, někdy potkávám jednu holčičku ze sousedství. Je moc milá, ráda si s Iriskou hraje a vede se mnou řeči. Včera jsme ji potkali zase, a tak jsem se jí ptal, jak se těší na Ježíška a jestlipak už pátrá po schovaných dárcích.
"Víte," pravilo to dítě, "já raději pátrám v počítači."

Večer jsem byl s jedním přítelem v čajovně v Náplavní ulici, pili oolong z provincie Fujian a povídali si o tom i o onom a já se zmínil o té holčičce ze sousedství, která raději pátrá v počítači, než aby lustrovala šatní skříň své maminky.
Přítel pokýval hlavou a pak vyprávěl, že se onehdy vrátil později domů a doma bylo dusno. Snažil se dusno rozptýlit, jenže to k ničemu nevedlo.
K tomu podotkla jeho pětiletá dcerka:
"To máš marný, tatínku. Maminka s tebou komunikovat nebude. Ani na binární úrovni!"

Když jsme se rozcházeli, popřáli jsme si hezké svátky, hodně zdraví a vícebitovou komunikaci.

Přeji hezké vánoční svátky
Bylo by asi překvapující, kdybych vám přál něco jiného. Jednou to musím zkusit a popřeju vám Vánoce plné nerváků a hádek a zklamání pod stromečkem a zapáleného stromečku a rybí kosti v jícnu a spálené bramboračky a podobně. To ale opravdu až někdy příště.

Zatím jde všechno dobře, přinejmenším u nás. Odkládali jsme nákup (Vánoce začínají masivními nákupy), a nakonec nebylo zbytí. Vypravili jsme se do nejvíce opovrženíhodného Chrámu Konzumu, kde nevědí ani zbla o tom, že Vánoce Mají Duchovní Rozměr, tedy do Hypernovy v Česlicích (to je u dálnice, hned za Prahou, tam kde je jeden Chrám Konzumu vedle druhého.
Blázinec? Nic takového. V pohodě jsme nakoupili brambory a hrášek atd. na salát a rubu a bublinky od Cheneta a Ljuba si koupila u Vodafonu dotovaný mobil a pak jsme šli na kafe (pořád v tom baráku) a tam ke kafi mají zadarmo internet a naproti přes ulici jsem si koupil gatě v úplně prázdném krámě a v Electro Worldu jsem si koupil Norton Internet Security, protože mi už vypršel. A to bylo zajímavý. Měli tam dva komíny krabic antiviráku. Jedna za 990 a něco a druhá za 1490 a něco. Zkoumal jsem ty krabice a připadaly mi, že jsou stejné.

"Ty dva antiviráky jsou stejné?" ptal jsem se prodavače.
"Ne. Jeden je za 990 a něco a druhý za 1490 a něco."
Pamětliv, že Vánoce mají duchovní rozměr, jsem se vlídně usmál a pravil jsem:
"To vidím, ale jinak mi připadají stejné!"
"Nejsou stejné. Tady ten," ukázal na ten levnější, "je speciálně pro Electro World."
A opravdu, byl tam natištěný nápis Electro World.
"Jinak ale jsou stejné?"
"Jinak ano," řekl a bylo na něm vidět, že se diví, proč se někdo tak blbě ptá.
Připomněl jsem si, že Vánoce mají duchovní rozměr a že by bylo dobré udělat tomu člověku k Ježíšku radost. Stálo by mě to pětikilo, kdybych si koupil ten dražší a on by mohl přijít domů a říkal by: Tak si představ, mámo, my tam měli takovýho blba, kterej si z těch dvou úplně stejnejch antiviráků vybral ten dražší!
Odolal jsem pokušení. Duchovní rozměr nerozměr, pětikilo je pětikilo a ten chlapík stejně asi celej rok zlobil. Takže jsme mu radost neudělal a koupil jsem si ten levnější. Teď ho půjdu instalovat, otevřu krabici a jestli zjistím, že uvnitř je uhlí, pak teprve nabudou Vánoce toho správného rozměru!

Šťastný a veselý. Já se po Ježíšku ozvu a poreferuju, jestli to přece jenom u nás nebyly Vánoce plné nerváků a hádek a zklamání pod stromečkem a zapáleného stromečku a rybí kosti v jícnu a spálené bramboračky a podobně.

Další úvahy a poznámky najdete na stránkách The Hyena