V neděli 23. června by se devadesáti sedmi let dožil Peter Falk: představitel poručíka Columba. Ano, popasoval se taky s jinými hereckými úkoly, ale pokud se nepodobaly jeho nejslavnější roli v sáze o objeviteli vrahů (Nebe nad Berlínem, Vražda na večeři), víte o nich?

Vybavuji si jenom hroznou filmovou tragédii Griffin and Phoenix: A Love Story (1976), jejíž hrdina Falk jde ve finále a po smrti partnerky ulicí a tyčí bije do aut. Ač se tenhle film o nemoci a smrtelnosti dočkal remaku, zastiňuje to slavný seriál (1968-2003), který se dodnes vysílá všude po světě kolem dokola. Budu, a to se nechlubím, jedním z těch posledních, kdo ještě neviděli všech 69 epizod.

O Columbovi nejspíš bylo napsáno už všechno a jistě existují na téma propracované studie. Je to tedy stará vesta a uvedu jen pár postřehů. Za prvé. Jde o fantastický seriál.

Slovo fantastický nechápu ve smyslu skvělý, ale jako fantaskní. Pohádkový. Aktér to ostatně výslovně pečetí v jednom dílu výrokem: „Jo, vím o tom. Já mám štěstí.“

Ó, kdyby to bylo jen štěstí. Jde o víc. O ruku boží. O dotek anděla. O magii. O propečeně provoněné „z pekla štěstí“. Ať je to, co je to, jen lidské to být nemůže. V reálném životě by ostrouhal. To televize nastavila mantinely a je to hra. Chrabrý poručík z Los Angeles se opakovaně vynořuje v oblasti mordů a řekli byste - při prvním pohledu -, že ho pátrání nezajímá. Nestačil se ještě nasnídat nebo mu je rovnou zle z mrtvoly. Hledá jen „Kolumbovo“ vajíčko k jídlu a všimne si na podlaze peříčka poté, co je poslán na ošetřovnu (epizoda Rozbouřené vody). To chmýří je vždycky pravou stopou a Columbo se díky té stopě rovnou srazí s ještě neodhaleným vrahem. Co dál, nacházíme v pohádkách a nikde jinde. I tenhle seriál je utěšující báchorka. „Všechny vraždy budou odhaleny,“ říká; jenže to na Zemi tak není. Některé se vysvětlí za sto let (Kennedy) a jiné nikdy. Plno vrahů hákuje, když tohle čtete, netrestáno na Bahamách. Nepotkali Columba.

Za druhé je figura inspirovaná taky inspektorem Clouseau. Není totéž, ale odpovídá stejnému základu. Je tu IDIOT V PLÁŠTI a již Clousea nosil typický baloňák. Byl blb se štěstím z nebe a Falk si pro nejslavnější roli také natáhl baloňák a také ho potkává štěstí. Rozdíl je. Není idiot. Zato před lidmi idiota úspěšně hraje.

Columbův duchovní otec William Link označil sice za předobrazy postavy Chestertonova otce Browna, ba pátrače z klasického románu Zločin a trest, ale to možná Linka napadlo dodatečně. Kdo ví. Na startu fenoménu je jiná kniha. Populární román Žena, která už nebyla (1952), což je první společné dílo úspěšné francouzské dvojice Boileauu/Narcejac. Už na stránkách této knihy výborně funguje columbovsky neodbytný detektiv a podle románu natočili film Ďábelské ženy (1955). Link (1933-2020) a Richard Levinson (1934-1987) se tu možná inspirovali a možná ne, ale napsali - do Hitchcockova časopisu - příběh Dear Corpus Delicti, ve kterém byl Columbem jistý Fisher. Povídku přepsali a 31. 7. 1960 se premiéry dočkal televizní příběh Enough Rope, kde Columba zosobnil Bert Freed (1919-1994); již ten se ohání doutníkem. - Snímek se pak stal divadelní hrou (1962) a v únoru 1968 dalším filmem Prescription: Murder. Tady už svítí Falk.

Roli si vymohl a nepřistála mu v klíně. Všecko mohlo být jinak. Producent Irving (1917-1990) chtěl totiž (místo Freeda) obsadit Binga Crosbyho, což byl slavný zpěvák a Sinatrův kamarád, a dá se leda spekulovat, zda by i s Bingem vznikl - po prvním filmu - film druhý a seriál. Možná ano, možná ne; každopádně byl Crosby (1903-1977) o čtvrtstoletí starší než Falk, který se narodil roku 1927.

Roli odmítl. A Falk (1927-2011), jehož prarodiči byli ruští, maďarští a čeští Židé, si o ni velmi důrazně řekl. Traduje se, že slovy: „Zabíjel bych, abych ji dostal.“

Jím ztvárněného pátrače pak pojali jako Američana italského původu. Hned ve dvou dílech taky italštinou spustí. Znakem figury je i cudnost a to, že lze fakticky váhat nad jeho sexuální orientací. Paní Columbovou, o které mele, nikdo neviděl a navíc víme, že si poručík umí zatroleně věrohodně vymýšlet.

Nejméně v jednom dílu je sice scéna, kdy s manželkou hovoří telefonem, a v jiné epizodě oba cestují na lodi, ale zase ji nevidíme. Na lodi se o ní nezmiňuje pouze Columbo, ale i někteří pasažéři, nicméně se domnívám, že klidně mohl plout se ženou, která se za jeho manželku jen vydávala…

I kdyby ale nelhal, urputně chrlí výmysly ohledně neuvěřitelně rozbujelého příbuzenstva. Nebo mu věříte? Opravdu má strýce-obchodníka nemovitostmi a švagra-prodejce ojetin? A tolik synovců a šest sourozenců? V jednom díle mluví dokonce o hlídání dětí. Mate jen vraha? Možná. Právě s ním a s jeho paní si domluví oběd a měla jít i pí Columbová, jenže hlídání prý selhalo.

Jindy je neuvěřitelná choť otrávena, my se i účastníme pohřbu, ale odhalí se, že to byla policií narafičená finta. V jiném pokračování se Columbo jisté dámě rovnou přiznává, že musí trochu „dělat vlny, víte“, aby mu lidi něco řekli. Ona je to ale očividná metoda. Blafování se osvědčuje. I pohádkové odbočky během výslechu, kdy Columbo přeskakuje od věci mezi banality; a stejně se osvědčila metoda zdánlivého loučení.

Po poručíkově odchodu následuje návrat srostlý s nenápadným výpadem. Polda v plášti ustrne mezi dveřmi. Obrátí se… „Málem bych zapomněl. Je tu ještě jedna věc. Asi prkotina, ale…“

Prkotina to není. Jde o stopu. Poručík pokaždé identitu vraha vycítí úvodem; je to někdy až nepochopitelné. Utvrzuje se pak už v přesvědčení. Umí být otravný a neustupuje, sem tam dokonce popoběhne a za vytipovaným vrahem se dere jako ohař. Dotyčný úpí, zalyká se ve vlastní omáčce a hraje-li dobrý herec, sledujeme pozvolný přechod od sebejistoty k nervozitě, neklidu, výbuchům vzteku, nejistotě, úžasu a k přiznání. A mnozí z vrahů navíc uznale konstatují, že Columba obdivují.

Tím ze všech nejlepším protihráčem byl, domnívám se, Patrick McGoohan (1928-2009), známý jinak třeba co padouch z filmu Stříbrný blesk, kde s ním soupeřil Gene Wilder. McGoohan, tento americký Ir, proti poručíkovi válí ve čtyřech částech série, pětkrát seriál i režíroval a dvakrát psal scénář. Trestí jejich spolupráce je epizoda Za úsvitu, užívající kontrast mezi šupáckým vystupováním Columba a prostředím vojenské akademie. McGoohan převzal za ztvárnění role vraždícího důstojníka cenu Emmy.

Mohu-li se vyjádřit, mám obecně raději díly, ve kterých Columbo soupeří s mužskými vrahy. Ale ano, i dámy ujdou. Ale vezměte jen Fay Dunaway. Do Columba se v jejich příběhu nepokrytě zamiluje, líbá jej, koupí mu kravatu… Dívá se na to dobře, ale detektivní principy jsou na druhé koleji a McGoohan je McGoohan. I on měl Falka rád a do seriálu to nijak neprosakuje. On je pravým padouchem a funguje to. Například v části Popel popelu, kde hraje zlovolného pána krematoria.

Hned ve dvou epizodách vedle Falka září i jeden ze Sedmi statečných Robert Vaughn. Coby vrah se v seriálu vynořil taky Johnny Cash a v jiné části měl part Leslie Nielsen, a to předtím, než se stal králem komiků. Dva díly jsou adaptací románů Evana Huntera a taky proto nevidíme úvodem vraždu a toho, kdo ji spáchal, jak je to jinak zvykem.

Charakteristickým znakem poručíka Columbo je i zdvíhání ruky. Je to instinktivní pohyb a na divadle ho zdatně imitoval i třeba Josef Laufer, když Columba hrál. Tento pozdrav a pohyb souvisí nepochybně s hercovou částečnou nevidomostí.

Falk měl skleněné oko a sami někdy zkuste oko zavřít a jen tak chodit a komunikovat. Třeba se budete uprostřed prostoru také „vyvažovat“ zdvíháním paže…

Vedle tajného křestního jména patří Columbovi i starý Peugeot 403 cabriolet, který se jinak ve Spojených státech naprosto nevyskytoval. Ale asi tři tam byly a nějaký francouzský herec prý jeden zapomněl u studia. Tak ho využili. Může to být i odkaz na francouzský původ postavy a není nezajímavé, že v autě stejné značky jezdil roku 1973 i hrdina filmu Muž z Acapulca Francois Merlin, představovaný Jeanem-Paulem Belmondem.

První epizoda Columba, když tedy nepočítáme dva původní filmy ze šedesátých let, měla premiéru v září 1971 a režíroval ji Steven Spielberg. Zpětně si pak chtěl aspoň malinko přisvojit nápad s baloňákem, ale nebude sporu, že stejný či podobný nosí Falk už předtím.

Původní si, jak sám vzpomíná, koupil kvůli dešti roku 1966. Byl to plášť vyrobený v Madridu a roku 2018 ho pak vydražili za takřka tři miliony korun.

Seriál Columbo získal dvě detektivkářské ceny Edgar, dva Zlaté glóby a nepočítaně cen Emmy. Abych ale nezapomněl, ještě jedna věc. Paní Columbovou známe! Vdovou po Falkovi je herečka Shera Danese, které bude letos v říjnu pětasedmdesát let. Hrála v šesti epizodách.

Columbo’s Best „Gotcha“ Moments! | Columbo (youtube.com)