Motto: Zbabělý tmou se plíží, světla se děse
(staré rčení)

Občas se pod mými články objevují ohlasy plné nepochopitelné nenávisti.. Nezabývají se věcí samou, bezhlavě míří na mne, ohánějíce se vlastními, většinou duchaprázdnými výmysly. V komentářích se objevuje všechno možné, co často vůbec nesouvisí s tím, o čem jsem v dobrém úmyslu psala a co bývá někdy značně komické.
Domnívají se, že mě od psaní odradí? Asi by je to potěšilo a měli by radost, kdyby mne svými útoky donutili přestat vůbec psát . Já píšu v dobré vůli podělit se o nějaký názor, samozřejmě se mohu i mýlit - a oni mě nevybíravě napadají, označujíce mě, jak by řekl básník, za zavrženíhodnou bytost.
Znám několik lidí, které již takto odradili. A museli se tudíž vrhnout na někoho jiného.
Co však učiní, otráví-li postupně všechny? Kde si budou vylévat své nenávisti, léčit své pocity méněcennosti?
Přítel mi poradil: piš dál a nevšímej si jich; prostě ty jejich nejapné výplody vůbec nečti.
Je to asi ten nejlepší způsob.
Ať tak či onak, zajímá mě však tato otázka:
Co je to za lidi, ti anonymní "hrdinové"? Či spíše zbabělci?
Co je nutí k tak špinavé činnosti ? Hledala jsem odpověď u odborníků.
Za ně za všechny uvedu názor renomovaného profesora MUDr. Cyrila Höschla, který charakterizoval tyto chudinky takto:
…Mají v sobě naštosovanou bezmeznou žlučovitou závist vůči vzdělanějším, chytřejším, úspěšnějším….Mají vztek na ty, kdož jsou spokojení. Nejraději by je roztrhali na kusy.
A protože jinak nedokážou, vyřizují si to s nimi v otevřených, neřízených, anonymních diskuzích…
Co dodat, vážení, rozumní čtenáři? Nashledanou u dalších témat a dík za vaše dobře míněné a slušně vyjádřené připomínky…