"Chtěl jsem si koupit vaši poslední knihu a nechat si ji podepsat, ale jen jsem ji otevřel, hned jsem se urazil a za trest si ji nekoupím. Przníte název České republiky, když hovoříte o Česku. Že se nestydíte! Takovými novotvary nás Moraváky urážíte!" Rozhořčil se na mě jeden potenciální kupec na autogramiádě v Brně u Barviče. Nestačil jsem mu ani odpovědět, proto tak činím dodatečně.

Milý muži, bohužel nemáte pravdu. Rozhodně nejde o novotvar: První použití výrazu Česko je doloženo v roce 1777 jako označení pro celé České země: tedy dnes pro Čechy, Moravu, českou část Slezska a tzv. České Rakousy, kam patří Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník, které byly do roku 1920 součástí Dolních Rakous. A podobně je to i s názvy jiných zemí: Rakouskem se označují země Ober a Niederösterreich, Polsko je vytvořeno Wielkopolskem a Malopolskem a třeba Chorvatsko Središnjou a Hrvatskem. V obrozenecké době se u nás používaly i tvary češský a Češsko. Lidově se tehdy užíval i nespisovný tvar čechský. Slovák Ján Kollár označení Česko použil i v básni Slávy dcera, která vyšla v roce 1832, a najdeme ho i v časopise Čechoslav či u básníka Boleslava Jablonského, jednoho z nejoblíbenějších našich básníků XIX. století, autora Písní milosti.

A jako synonymum ke slovu Čechy, tedy jako oficiální označení české části československé federace, se slovo Česko objevilo i ve Slovníku spisovné češtiny v roce 1960 sice jako výraz zastaralý, ale již v roce 1978 jako název běžný. V roce 1993 po rozpadu Československa dostala Česká republika na základě pověření vlády od Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního oficiální jednoslovné označení Česko.

V jednom vám ale mohu dát za pravdu. Po zániku Sámovy říše někdy v druhé půli 9. století jako první státní útvar vznikla Velká Morava. Jenže bohužel ne nadlouho: kolem roku 907 zanikla pod náporem kočovných jižních kmenů, a to byl důvod, proč se těžiště státního vývoje přesunulo do Čech. Kdyby tehdy kmeny tvořící Velkou Moravu zvítězily nad kočovníky, kteří tam přitáhli z území dnešního Maďarska, mohlo by těžiště státu zůstat třeba v Brně a takový státní útvar by se mohl jmenovat Moravská republika. Zlobit by se mohli Češi na ty, kteří by používali kvůli úspornosti název Moravsko.

Ale připomeňme, že název Česko začal propagovat nejdůrazněji právě moravský jazykovědec profesor František Trávníček a vyskytuje se už i ve Slovníku, který vydal s kolegou Pavlem Vášou v ltech 1934 až 1937. Je ale třeba dodat, že měl tento název i mnoho odpůrců v Čechách. Třeba Václav Havel prohlásil: "Při vyslovení slova Česko po mně lezou slimáci." Jenže kdyby se tehdy ujaly jiné názvy jako třeba Čechrava, Českozemsko nebo Čechoslávie, lezli by po nás nejen slimáci, ale i červi.