Pondělí 15. července 2024, svátek má Jindřich
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

PRŮMYSL: Češi se vezou v německém autobuse špatným směrem

Jestli jsou Němci konfrontování s tak závažnými problémy, jak je v ještě hlubší míře obdobných či totožných problémů máme řešit my, Češi, když se očividně dost pasivně vezeme v ekonomickém autobusu s poznávací značkou D? Pro Českou republiku je současná 30% závislost na zahraničním obchodu s naším západním sousedem až osudová.

Jaké jsou nejvýraznější ekonomicko-politické nevýhody v zemi? Kromě vysokých cen energie je to nedostatek specializované pracovní síly, přehnaná byrokracie, vysoké daně a chátrající infrastruktura včetně průtahů v procesu digitalizace. Dalším faktorem je stárnutí populace.

Nikoli, to neopisujeme z kritických materiálů o české ekonomice z pera Hospodářské komory ČR, Svazu průmyslu a dopravy či zaměstnavatelských svazů. Je to kritika stavu německé ekonomiky a politiky, jak ji popsala nedávno analýza DZ Bank, která přitom zvýraznila kritický stav páteře německé ekonomiky, sektoru malých a středních podniků.

Od 90. let až do roku 2005 bylo Německo často označováno za „nemocného muže Evropy“. V letech po jeho sjednocení ho trápila vyšší strukturální míra nezaměstnanosti a nižší růst. Toto označení se teď znovu vrací poté, co německá ekonomika už tři čtvrtletí po sobě vykazuje mezikvartálně záporný nebo přinejlepším „nulový růst“ HDP. (Označení je jedním z produktů německé pozitivní ekonomické žurnalistiky, i když ve výrazu je podstatná nula, stále se spojuje s „růstem“, což je nesmysl.) Tamní průmysl si stěžuje na špatnou průmyslovou a energetickou politiku. Doposud úspěšný obchodní model – dovoz levné energie, hlavně z Ruska, levné materiály, jejich zpracování i díky importu levné práce a export kvalitního drahého zboží – už nefunguje.

Možné východisko představil prezident kielského hospodářského think-tanku IfW Moritz Schularick v článku zveřejněném na webu této instituce: „Pokud se Německo nechce stát nemocným mužem Evropy, musí znovu odvážně nasměrovat své úsilí do průmyslových odvětví budoucnosti místo toho, aby za miliardy bojácně udržovalo energeticky náročná odvětví z minulosti.“ Schularick dále zdůraznil, že „…je čas řešit podivnou zaostalost ve všech digitálních oblastech, prudký pokles akceschopnosti státu, zaostalost veřejné infrastruktury a nedostatek životaschopné strategie, jak zlepšit nedostatek bytů a podpořit migraci, abychom čelili dopadům stárnutí populace.“ Nepodepsali bychom všechny tyto apely také v Česku?

Jestli jsou Němci konfrontování s tak závažnými problémy, jak je v ještě hlubší míře obdobných či totožných problémů máme řešit my, Češi, když se očividně dost pasivně vezeme v ekonomickém autobusu s poznávací značkou D? Pro Českou republiku je současná 30% závislost na zahraničním obchodu s naším západním sousedem až osudová. „Když mají Němci rýmu, dostanou Češi zápal plic,“ zaznívá někdy bonmot o přílišné závislosti Prahy na Berlínu. Na ministerstvu průmyslu a obchodu se už léta – jak dokazuje i osobní zkušenost autora tohoto článku – hovoří o nutnosti rozšířit portfolio českého exportu na více zemí světa, ale bezhraniční a bezbariérový byznys uvnitř Evropské unie je pohodlný, a tak do ostatních 26 zemí EU směřuje kolem 84 % českého exportu, nejvíce zase do Německa.

O tom, že je Německo už dva kvartály za sebou v recesi a že vyhlídky jsou špatné. Strukturální problémy Německa se však prohlubují, a to by si politici v Praze a ekonomové a obchodníci po celé ČR měli daleko více uvědomovat. Již zmiňovaný Moritz Schularick podle deníku Handelsblatt by rád Německu naordinoval kardinální ekonomickou léčbu šokem. Je nesmyslné zachraňovat energeticky náročný německý průmysl dotací cen energie, protože „…v dlouhodobém horizontu stejně zmizí. Německo se nestane zemí s levnou energií, a to ani s cenami průmyslové elektřiny. Jiné země mohou vyrábět zelenou elektřinu i levněji,“ pravil Schularick. Požadavky chemického průmyslu považuje šéf IfW za přehnané: „Nejde o miliony pracovních míst, nářky chemického průmyslu zkreslují obraz. Energeticky náročná odvětví se na národním produktu podílejí pouhými třemi procenty.“ Podle ekonoma není potřeba pomáhat ani automobilovému průmyslu. „Kdyby nebyly tesly, německé firmy by stále optimalizovaly spalovací motor. Automobilky zaspaly pokrok,“ řekl Schularick. „Doporučuji ekonomice více riskovat.“

Ovšem technokratickou šokovou terapii nemají rádi politici, protože se obávají reakce svých voličů, v případě Německa je to nejcitlivější otázka zaměstnanosti. A tak na návrh ministra hospodářství a ochrany klimatu za Zelené Roberta Habecka má německý parlament po letní pauze schvalovat vládní návrh na zastropování cen elektřiny pro energeticky náročné firmy na ceně 0,06 eura, tedy asi 1,40 Kč za 1 kWh. Pro srovnání: české podniky musejí počítat s částkou 6krát až 7krát vyšší. Na desítky miliard eur to přijde německé daňové poplatníky až do roku 2030, pak prý bude v Německu tolik solárů a větrníků a levné energie, že to prý nebude potřeba. Zlaté oči, nebo také svatá prostoto, chce se zvolat pro tento flagrantní příklad levicové politiky, které také nakonec dojdou cizí peníze.

Tato politika vlastně následuje kurs dlouholeté vlády kancléřky Angely Merklové (2005-2021). Německé ekonomice jednoznačně prospíval v té době obrovský ekonomický vzestup Číny (po jejím vstupu do Světové obchodní organizace v roce 2001), z níž si donedávna německé firmy a jejich společné podniky s Číňany odnášely domů až polovinu všech svých celosvětových zisků. O integraci s ruskou ekonomikou ve formě levné energie dovážené z Ruska rozhodla Merkelová ale zcela vědomě. Média referovala, jak si tolikrát často povídala i soukromě – a díky působení tohoto někdejšího důstojníka KGB ve východním Německu i v němčině – s dnešním ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Politika „Energiewende“ nakonec vedla k úplnému uzavření všech jaderných elektráren, k přechodu na přerušovanou výrobu elektřiny z větrných a solárních zdrojů, jejichž nespolehlivost měla být kryta výrobou elektřiny z ruského plynu, jehož potřebu dokázala státní firma Gazprom u německých politiků i různých ekologických spolků skvěle prolobbovat a „zasponzorovat“. Tak Německo za dosud opěvovaného kancléřství „Mutti“ Merkel zůstalo po uši trčet ve starém světovém řádu a v závislosti na globálních řetězcích. Covidová pandemie tuto krizi načala a ruská invaze do Ukrajiny spolu s rostoucí konfrontací USA s Čínou ji spolu s iracionálně a ideologicky prosazovanou politikou zelené tranzice prohloubily. Otázkou zůstává, kde je její dno?

Tak dlouho světové firmy včetně německých táhnoucích se za příslibem zisků z miliardového čínského trhu krmily čínského draka investicemi a špičkovými technologiemi, až čínský učeň předstihl v řadě oblastí západního mistra. Dokonale to ukázala analýza, kterou v minulých dnech zveřejnil zaměstnavatelský think-tank IW z Kolína nad Rýnem. Tato zpráva analyzuje faktory, které přispěly k neobvyklému vývoji zahraničního obchodu Německa s Čínou v roce 2022, kdy vývoz do Číny vzrostl pouze o 3 %, zatímco dovoz se zvýšil o 34 procenta. V důsledku toho se schodek obchodní bilance s Čínou velmi prudce zvýšil na více než 84 miliardy eur.

Rostoucí význam exportu čínských náročných průmyslových výrobků do zemí EU, a to očividně na úkor klesajícího podílu dovozu těchto produktů z Německa do ostatních 26 států EU, dokresluje následující graf:

Studie IW zjistila, že v některých odvětvích se podíl Číny na dovozu do EU zvýšil během dvou let do roku 2022 stejně nebo více než v předchozím desetiletí, což think tank přivedlo k varování, že existuje riziko, že se německý hospodářský motor zastaví. „Tato zjištění dávají důvod k obavám vzhledem k výzvám spojeným se změnou energetiky a problémům s konkurenceschopností Německa,“ říká výzkumník Juergen Matthes. Dynamika zvyšování podílu Číny se od roku 2020 opět výrazně zvýšila. V mnoha analyzovaných aspektech Čína jen za dva roky mezi lety 2020 a 2022 zvýšila svůj podíl na dovozu do EU více než za celé předchozí desetileté období. To platí zejména pro sofistikované průmyslové zboží, na které se Německo dosud specializovalo.

Vývoj německého zahraničního obchodu s Čínou je navíc pozoruhodný v případě vozidel, kdy vývoj, výroba a prodej automobilů špičkové německé kvality byl po celé období po 2. světové válce nejlepší vizitkou značky Made in Germany. Dovoz motorů a vozidel z Číny se v prvním čtvrtletí roku 2023 oproti stejnému čtvrtletí předchozího roku zvýšil o téměř 340 %, i když z malého základu. Přesto se na změně a růstu celkového dovozu z Číny podílejí přibližně zatím je dvěma procentními body. Německý vývoz motorových vozidel a motorů do Číny se snížil v prvním čtvrtletí 2023 ve srovnání s předchozím rokem o 26 procent. Výroba německých vozidel se na poklesu vývozu do Číny podílí z 80 procent. Podle think tanku IW „mohlo jít o začátek dlouhodobějšího otřesu“ německého průmyslu kvůli čínským přednostem při zavádění elektromobility.

Největší průmyslový podnik v ČR Škoda Auto je 100% dceřinou značkou německého automobilového koncernu Volkswagen. V Rusku se aktivity Škody a celého koncernu kvůli válce na Ukrajině zůstavily, respektive se ztrátou prodaly, v Číně prodeje značky Škoda s okřídleným šípem skomírají stejně jako klesají prodeje aut celého koncernu VW.

Poskytl server Svět hospodářství

Aston Ondřej Neff
15. 7. 2024

Událost vyvolala celosvětovou odezvu. Naši političtí předáci reagují lidsky a věcně, přinejmenším v...

Ivo Fencl
15. 7. 2024

Od té doby, co zemřel Kennedy, neustalo rojení konspiračních teorií ohledně jeho smrti.

Neviditelný pes
15. 7. 2024

Dyktando, můj velký, rezavý přítel je stájový aristokrat

Daniel Vávra
15. 7. 2024

Jednoduchý návod, jak řídit stát

Lukáš Kovanda
15. 7. 2024

Český Green Deal je tu, Fialova vláda ho chce schválit bez pozornosti médií nyní v čase dovolených....

Aston Ondřej Neff
12. 7. 2024

ANO – kromě trvalého vzestupu – zaznamenalo dva úspěchy v poslední době. V eurovolbách zabodovalo...

Aston Ondřej Neff
13. 7. 2024

Ministr kultury Martin Baxa si pochvaluje, že vláda má kolo zápasu úspěšně za sebou. Další přijdou...

Aston Ondřej Neff
15. 7. 2024

Událost vyvolala celosvětovou odezvu. Naši političtí předáci reagují lidsky a věcně, přinejmenším v...

Václav Vlk st.
12. 7. 2024

Jak by pravil nezapomenutelný major Terazky: „Herr, súdruh, tavarišč geněrál, som daký zmätený!“ Aj...

Jan Ferenc
13. 7. 2024

V řadě případů, hlavně malých stálých pohostinství, však jde také o krácení tržeb, tedy šizení...

fuk Jana Fuksová, oh Ondřej Holubec
15. 7. 2024

Krajský soud ve Zlíně dnes zamítl žádost o obnovu řízení v případu brutální vraždy ve Slopném na...

Lidovky.cz, ČTK
15. 7. 2024

Růst čínského hospodářství zpomalil. HDP země v druhém čtvrtletí meziročně vzrostl o 4,7 procenta,...

Lidovky.cz, ČTK
15. 7. 2024

V Praze se v úterý uskuteční společné jednání české a ukrajinské vlády, oznámil Úřad vlády. Naváže...

Lidovky.cz, ČTK
15. 7. 2024

Matthew Crooks, jehož úřady identifikovaly jako střelce, který se v sobotu na předvolebním mítinku...

ČTK, Lidovky.cz
15. 7. 2024

Česká tenistka Barbora Krejčíková se po sobotním triumfu ve finále wimbledonské dvouhry posunula na...

Vyhledávání

TIRÁŽ NEVIDITELNÉHO PSA

Toto je DENÍK. Do sítě jde obvykle nejpozději do 8.00 hod. aktuálního dne. Pokud zaspím, opiji se, zešílím nebo se zastřelím, patřičně na to upozorním - neboť jen v takovém případě vyjde Pes jindy, eventuálně nikdy. Šéfredaktor Ondřej Neff (nickname Aston). Příspěvky laskavě posílejte na adresu redakce.

ondrejneff@gmail.com

Rubriku Zvířetník vede Lika.

zviretnik.lika@gmail.com

HYENA

Tradiční verze Neviditelného psa. Sestává ze sekce Stručně a z článků Ondřeje Neffa - Politický cirkus a Jak život jde. Vychází od pondělka do pátku.

https://www.hyena.cz