Německo lidem kompenzuje drahou energii

Německá politika čelila v uplynulých měsících nezvykle ostré kritice, ať už šlo o pandemii, klimatickou změnu nebo válku na Ukrajině. Přesto jsou Němci v něčem stále hodni obdivu. Ve čtvrtek spolková vláda rozhodla o podpoře občanů v časech, kdy rekordně zdražují energie včetně benzínu do automobilů.

Tak předně dostanou všichni zaměstnanci jednorázově příplatek ke mzdám ve výši 300 eur, z této částky ovšem budou muset odvést daň. Živnostníci si stejnou částku odepíšou z daní.

Pomoci se dočkají i automobilisté, protože spotřební daň z benzínu se na tři měsíce sníží o 30 centů za litr, u nafty o 14 centů. Přídavky na děti se rovněž jednorázově zvýší o sto eur, sto eur navíc dostanou i všichni příjemci sociálních dávek. Dobrodružně vypadá plán zavést pro příští tři měsíce jednotné lístky na veřejnou dopravu. Jeden přijde na devět eur za měsíc.

Rozhodit peníze tak elegantním způsobem a ještě zajistit, aby pomohly hlavně potřebným, připomíná nade všechny pochybnosti, jak samozřejmě a jak operativně funguje největší sociální stát na světě. Lidé se mohou ujistit, že na ně stát nezapomněl, spolková vláda realizuje některé ze svých priorit, a ještě se příliš nezatíží státní pokladna. Podle předběžných odhadů ministra financí nepřekročí náklady boje s energetickou drahotou 15 miliard eur, což v přepočtu na českou populaci a její kupní sílu odpovídá 30 miliardám korun.

Nasnadě je otázka, kdy s něčím podobným přijde tuzemská vláda, kdy také premiér Petr Fiala a jeho ministři něco udělají pro lidi. Tady je ovšem třeba upozornit, že Česko a jeho sociální stát jsou v jiné situaci. V první řadě kupodivu nejde o peníze.

Před dvěma lety se u nás zvýšil rodičovský příspěvek o 80 tisíc korun. Ve stejné době se trvale zvýšilo životní minimum o 410 korun a před rokem o dalších 310 korun. Spolu s tím se stanou dostupnějšími sociální dávky včetně přídavku na děti, který se ostatně také zvýšil. Spotřební daň na naftu poklesla trvale o korunu před rokem a ve stejné době se snížila daň z příjmu zaměstnanců i živnostníků, druhá fáze snížení přišla letos.

Samozřejmě je možné argumentovat, že takové vylepšení příjmů zvláště chudých a zaměstnanců bylo jenom spravedlivé. Ovšem bylo tak vysoké, že se každé další rozdávaní mine účinkem. Zvýšení podpory či snížení daní v časech energetické drahoty by bylo příliš malé proti tomu, co pro lidi udělal premiér Andrej Babiš a jeho ministři, když to nebylo potřeba.

Dalo by se tedy říci, že minulá vláda povinnosti státu vůči občanům zaplatila předem. Ten, kdo věří, že státní politika musí mít nějaký smysl, by ještě mohl podotknout, že Babišovo rozhazování získalo se zpožděním alespoň nějaký rozumný důvod.

Autor je reportér serveru Seznam Zprávy