Pravou příčinou je násilné prosazování klima ideologie v Evropě

Dva mediální narativy
Určitě jste v médiích zaregistrovali dva jednoduché narativy. Ten první hodnotí současnou energetickou situaci ve stylu „Za drahotu může Putin a jeho energetická válka proti Evropanům“. Dalším narativem rozšířeným hlavně v „aktivisticky laděných médiích“ jsou slova ve stylu:

„Když bychom přešli na obnovitelné zdroje dříve, dnes by ceny energií byly tak nízké, že by nás Putin nemohl vydírat.“

Začnu od druhého, z mého pohledu naivnímu tvrzení. I kdybychom investovali další sta miliardy do nových obnovitelných zdrojů, na žádných rajských obláčcích energetické nezávislosti bychom nepluli, ve skutečnosti bychom byli jen zadluženější a obohaceni o další zelené tuneláře.

Samotná myšlenka postupného přechodu od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům je sympatická, ale musí se jednat o stabilní a efektivní zdroje energie, což není případ obnovitelných zdrojů v současnosti.

Obnovitelné zdroje musí být zálohovány stabilními zdroji, což jsou nejlépe vodní nebo uhelné elektrárny. Pokud nemáte dostatek hydroelektráren (případ ČR a téměř celé střední Evropy), musíte si vypomoci jadernými elektrárnami. Jenže jaderné a uhelné elektrárny se v západní Evropě uzavíraly v posledních letech jak o závod. Lídři některých západoevropských států si zakládali na prvenství v dosažení ambiciózních klimatických cílů, téma energetické bezpečnosti se ocitalo v pořadí priorit v dolních patrech žebříčku.

Nedostatek stabilních zdrojů energie se v Evropě začal řešit výstavbou plynových elektráren (Putinův plyn byl přece levný). Jenže pokud nejsou vybudované dostatečné energetické kapacity, které by dokázaly zabezpečit neočekávané výpadky, pak stačí, aby došlo k neplánované odstávce jaderných elektráren ve Francii, kde je najednou mimo provoz 32 jaderných reaktorů z celkového počtu 56 a energetické burzy v Evropě reagují strmým růstem cen elektřiny.

V případě plynu, kde vznikla nezdravá závislost na ruském dodavateli (důsledek klimatické politiky) zase stačilo, aby Putin přiškrtil plynové kohoutky (v Nord Stream1 proudí objem plynu odpovídající zhruba 20% denní kapacity) a cena plynu na energetických burzách vylétla na rekordní hodnoty.

Hlavní příčina zdražení: ZELENÁ POLITIKA EU
Když se podíváme na celou energetickou politiku EU a jejích lídrů v posledních dvou dekádách, nemůžeme se ubránit dojmu, že byly učiněny zásadní kroky k energetické závislosti na Putinově Rusku. Tvrdé klimatické cíle s cílem uzavření stabilních uhelných elektráren, zákazy provozu jaderných elektráren pod záminkou zajištění bezpečnosti, tolerance plynových elektráren, atd. Vše ekonomicky nahrávalo do února 2022 Putinově režimu.

Patřím k jednoznačným odpůrcům Putinovy invaze na Ukrajinu, přesto je třeba v rámci objektivity uvést, že postupné utahování kohoutků ze strany ruského GAZPROMu není

hlavní příčinou růstu cen elektřiny a plynu. Ceny energií šly nahoru již před Putinovou invazí 24.2.2022. Putin v současné době jen využívá bezbranného postavení Evropy. Již před invazí na Ukrajinu činila závislost na „ruském“ plynu v celé Evropě asi 40%, ve střední až 80%.

Pravou příčinou současného raketového růstu cen plynu a elektřiny je naprosto chybná politika EU. Násilné protlačování zelené ideologie jako je GREEN DEAL, emisní povolenky, taxonomie EU apřijaté dokumenty jako jeStrategie udržitelného rozvoje EU a další restrikce, které položily základy k vypuknutí nynější energetické krize.

EU bohužel na vrcholných pozicích vedou zelení aktivisté (namísto odborníků) nerespektující zákony fyziky. Jejich cílem se v průběhu posledních let stalo vybudování bezuhlíkového ráje na úkor energetické bezpečnosti.

Jen pro zajímavost, emisní povolenky v minulém roce (08/2021) již tvořily až dvě třetiny ceny elektřiny (při ceně 58EUR/tunu)! Cena emisních povolenek v EU, jednoho z nástrojů zelené politiky, který prodražuje výrobu energie z fosilních paliv, se v srpnu tohoto roku již vyšplhala na rekordních 99EUR/tunu.Důkaz důvěry investorů k ideologickému pojetí energetické politiky EU.

ČR má nejdraží elektřinu v Evropě
A dostáváme se k paradoxní energetické situaci v ČR, která dlouhodobě patří do první desítky největších vývozců elektřiny na světě, ale zároveň její obyvatelé mají nejdražší elektřinu v Evropě. Do hledáčku kritiky se často dostává energetická burza v Lipsku. Jenže lipská burza sama o sobě vysoké ceny nezapřičiňuje, nýbrž jen reaguje na rostoucí poptávku elektřiny a plynu. Navíc podle mluvčího energetické společnosti ČEZ Ladislava Křížedo zahraničí vyváží ČEZ asi pět procent produkce, v České republice ČEZ prodává 95 procent své produkce elektřiny přímo bilaterálně nebo přes elektronické obchodní platformy za ceny, které se odvíjí od ceny na burze v Lipsku.

EU: Prioritou jsou klimatické cíle a GREEN DEAL
A co dělá EU v době vrcholící energetické krize? Dál přesvědčuje občany, že GREEN DEAL bude pokračovat a rozhodně nesleví ze svých klimatických cílů. Emisní povolenky v posledních týdnech vesele letí nahoru (možná EU část emisních povolenek zase stáhne, aby mohli letět ještě strměji nahoru), o dlouhodobé podpoře jaderných zdrojů energie nebo alespoň krátkodobém horizontu podpory zdrojů z fosilních paliv si může Evropan nechat jen zdát. Vše důkaz silné ideologizace bruselských orgánů a celé západní Evropy (ta má rozhodující vliv na fungování EU).

Bohužel ani naše vláda nepředkládá návrhy na dlouhodobé zlepšení energetické situace jako je zrušení emisních povolenek nebo alespoň transformace GREEN DEAL.

Takže namísto tepla nás v zimě nejspíš čekají svetry a závratné účty na složenkách energetických společností. Ale na druhou stranu ten krásný pocit celoevropské klimatické soudržnosti při třeskutých mrazech a hrdost, že jsme šampióni v plnění klimatických cílů, to musí zahřát každého občana u srdce.

Společenský autorův román Mračna nad Evropou nyní v prodeji.