Česko a Polsko uzavřely dohodu o dolu Turów

Ještě před dvaceti lety skoro nikdo u nás o Turówu nevěděl. Nevěděl, že je to ohromný hnědouhelný důl v Polsku hned u hranic. Že silnější těžba ohrozí zdroje pitné vody v českém pohraničí. Pak se mluvilo o Turówu jen jako o zdroji česko-polského sporu na úrovni EU. To kvůli Turówu Varšava odvolala z Prahy svého velvyslance, neboť se k němu vyjádřil příliš otevřeně. Nyní byl spor urovnán: premiéři Morawiecki a Fiala podepsali v Praze dohodu. Zbavili jsme se zátěže a teď půjde vše k lepšímu? Namístě je spíše ostražitost.

Plusem je to, že spor byl urovnán mezi Prahou a Varšavou, ne v EU (žalobu jsme stáhli). Česko snad přestane působit na Poláky jako žalobníček. Polsko se zavazuje dbát, aby těžba zdroje vody nenarušila. Dejme tomu, že všichni to myslí upřímně. Ale realita stejně kráčí vlastními cestami. O covidových restrikcích rozhodovaly soudy včetně Ústavního. Ale může někdo říci, že virus SARS-CoV-2 se verdikty soudů řídil? Řídí se jimi ujíždějící svah na dálnici D8? Bude se pohyb podpovrchové vody u Turówa řídit mezivládní dohodou? Asi těžko, že.

„Elektrárna i důl budou dál fungovat... Česko stáhne žalobu a problém přestane existovat,“ řekl premiér Morawiecki. Někdo by štiplavě připomněl Stalina: „Jesť čelověk, jesť problema, nět čelověka, nět problemy.“ Bylo by to sice provokativní, jenže otázka, co je tu problém, stále trvá. Je jím existence mezistátního sporu, nebo dostupnost pitné vody? Přestane-li existovat problém mezivládního sporu, neznamená to, že přestane existovat problém vodních zdrojů.

Na adresu dohody už v médiích padl výraz „výpalné“ a nebude daleko od pravdy. Asi nikdo by nemohl přísahat na to, že chystaná podzemní stěna hned u dolu zdroje pitné vody účinně odizoluje. Zato se raduje Liberecký kraj, že v kompenzaci získá z Polska 35 milionů eur. Za ně postaví do postižených obcí vodovody. Problém zkrátka přetrvá, ale bude se řešit pomocí „výpalného“. Přestal by existovat jedině tehdy, kdyby v oblasti přestali existovat lidé.

LN, 5.2.2022