Bez velké pozornosti médií prošel eurokomisařům jejich pokyn upravit fungování svobodného trhu podle jejich „klimatických pravidel“. To je návrat do roku 1989.

Jestli je soudruh ředitel dobrý soudruh, nemusí podnik, který řídí, plnit plán. Jestli je firma dostatečně zelená podle požadavků Evropské komise, nemusí se chovat tržně.

Najdete obsahový rozdíl mezi předchozími větami? Ano, skutečně tam není. Takže jsme zpět tam, odkud jsme v roce 1989 s obrovskou chutí utekli. V socialismu.

„To, co je zelené, bude více chráněno, v extrémním případě i když kvůli tomu dojde ke zvýšení ceny a nákladů. Naopak ujednání konkurentů, která budou zpomalovat za účelem vyšších zisků green řešení, budou více postihována,“ řekl v rozhovoru pro iDnes předseda Úřadu pro kontrolu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna (zde). Komentoval tím listopadové sdělení bruselských eurokomisařů o tom, jak se má reformovat hospodářská soutěž. Že takhle nevypadá volná soutěž? Nevypadá. A nevypadá tak o to víc, že tahle pravidla mají platit jen v EU. Celý ostatní svět, s výjimkou USA a pár dalších států, totiž na celý klimatismus zvysoka kašle. Takže ospravedlňovat vnucení socialismu státům EU nemá žádný „klimatický“ smysl. Leda socialistický.

Pro ty, kdo pochybují, je další citát z rozhovoru s předsedou ÚOHS. „Od 1. 1. 2021 platí při zadávání veřejných zakázek princip, podle kterého musí zadavatelé zohledňovat environmentální, sociálně odpovědné a inovativní aspekty. Teď se ten systém začíná promítat také do pravidel hospodářské soutěže.“ Že tento způsob není v souladu s obecně platnými principy regulace trhu, je zřejmé i z dalšího výroku Petra Mlsny: „Musíme říct, kde je ta hranice. Do jaké míry omezíte soutěž takovým způsobem, že řeknete „je to zelené, tudíž je to dobré“ bez ohledu na to, že na trhu o to nikdo nestojí. Firma si potom může položit otázku, o co a v jakém prostředí vlastně soutěží. Někde se pravidla dodržovat musí, ale pokud jste klimaticky odpovědní, máte obecnou výjimku.“

O tom, jak si regulaci trhu směrem do zelena představují holky a kluci na židlích eurokomisařů pod vedením zeleného kněze Franze Timmermanse, asi není pochyb. Otázkou je, zda si premiéři či prezidenti, kteří tvoří Evropskou radu, uvědomí, co jejich podřízení v Evropské komisi vypustili do světa. Protože v rámci EU jsou oni těmi nejvyššími, nikoli Evropská komise, jakkoli tak běžně vystupuje. Že ještě není nic rozhodnuto, naznačuje i předseda ÚOHS. „Skutečně nás čeká debata o tom, zdali má svobodná hospodářská soutěž, volný pohyb osob, zboží a kapitálu ustoupit politickým nebo ideologickým plánům. Je to poměrně radikální. Důležité bude sledovat, co tím Komise chce říci a kde až se hodlá zastavit. Pravidla pro hospodářskou soutěž jsou celounijní, takže pokud dá Komise takový impulz k jejich přenastavení, bude ve výsledku rozhodovat Evropská rada, tudíž politici.“

Kéž by si zastavení socialismu v EU dal Petr Fiala jako jeden ze svých hlavních cílů pro české předsednictví EU. Přejme si to.