Premiér Mirek Topolánek připustil v rozhovoru pro Hospodářské noviny na začátku ledna zrušení dotací ke stavebnímu spoření. To je dobře, protože dotace stavebního spoření stojí daňové poplatníky spoustu peněz a představují jeden z nejnesmyslnějších dotačních programů vůbec.

Stát dnes každému, kdo do stavební spořitelny ukládá 18 tisíc ročně, platí ze státní kasy 4500 nebo 3000 Kč (podle toho, jestli uzavřel smlouvu před nebo po konci roku 2003). Tato podpora stojí daňové poplatníky celkem 15 miliard korun ročně, tedy asi půl procenta HDP. Smlouvu o státem dotovaném stavebním spoření má 5,1 milionu obyvatel ČR. Od roku 1997 stát nasypal do stavebního spoření dotace v celkové výši 118 miliard korun. To je opravdu hodně peněz se zanedbatelným efektem: Standardní úvěry ze stavebního spoření pro lidi, kteří u stavební spořitelny spořili pět let, dosahují jen 33 miliard. Od bank mají přitom lidé i bez těchto dotací normální hypoteční úvěry ve výši přes 400 miliard korun.

Lidé využívají stavební spoření jedině jako cestu k penězům přerozdělovaným státem. Zakládají si a udržují smlouvy o stavebním spoření, jen aby dostali část svých daní zpět. Stavební spoření nepředstavuje přerozdělování od bohatých k chudým, protože chudí, kteří velké daně neplatí, nemají 18 tisíc ročně nazbyt, aby dostali od státu 4500 korun navrch.

Proti záměru premiéra ale stojí silná lobby stavebních spořitelen, jejichž byznys stojí takřka výhradně na této dotaci.

Snahu omezit dotace na stavební spoření měla v roce 2003 Špidlova vláda. Snížila státní podporu ze 4500 na 3000 Kč, ale pod tlakem stavebně-spořitelní lobby pouze pro nově uzavřené smlouvy. Lidé tedy ještě před koncem roku uzavřeli přes 2 miliony nových smluv a celkové náklady státu na stavební spoření výrazně vzrostly, místo aby klesly. Stavební spořitelny si mnuly ruce.

Vláda premiéra Topolánka by se měla poučit. Státní dotaci je třeba zrušit, a to nikoliv u nově uzavíraných smluv, ale u všech smluv. Ačkoliv stavební spořitelny budou křičet cosi o měnění pravidel během hry, klienti nemají ze svých smluv nárok na státní podporu. Klienti mají nárok na takovou státní podporu, jaká bude platná v daném roce. Nebude-li žádná, nemají nárok na nic.

Zrušení státní dotace není útok na stavební spoření jako takové. Jestliže se stavební spoření ukáže jako na trhu konkurenceschopný produkt, bude tento druh kombinace úvěru s předchozím spořením úspěšně koexistovat se standardními bankovními hypotékami. Pokud se ovšem ukáže, že byznys stavebních spořitelen vzkvétal jen díky masivní státní dotaci a že lidé považují za výhodnější jiné typy bankovních produktů, bude jedině dobře, když stavební spořitelny zmizí z trhu.

A co s penězi které po zrušení dotací stavebního spoření stát ušetří? Okamžité a nekompromisní zrušení stavebního spoření by ušetřilo státu 15 miliard ročně. O ty je možné snížit buď deficit státního rozpočtu nebo daňovou zátěž.

Tento článek vyšel v lednovém vydání Laissez Faire, časopisu, který vydávám od roku 1998

(převzato z Blog.aktualne.cz se souhlasem redakce)

výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku