... versus „vnitřní socialismus“ levice

Řada ekonomických komentátorů nervózně komentuje kroky Donalda Trumpa v otázkách mezinárodního obchodu, padají slova jako protekcionismus, ochranářství apod. Je ale tato Trumpova politika v amerických hospodářských dějinách něco zcela ojedinělého? Jistá míra protekcionismu není v USA ničím novým.

Ekonomický vývoj Spojených států nikdy nebyl příliš závislý na zahraničním obchodě jako klíčovém komponentu rozvoje. Tak jako tomu je například v případě tzv. exportně determinované strategie růstu v zemích jižní a jihovýchodní Asie a Číny.

USA minimálně v 19. století, tedy v době, kdy vyrůstaly ve světovou ekonomickou jedničku, jíž se staly na počátku století 20., inklinovaly spíš k protekcionismu ve vztahu k zahraničí a rozvoji, prohlubování a integraci vnitřního trhu s minimem regulací na svém vlastním území. Ochranářství bylo ostatně i jednou z mnoha příčin rozporů a následné války Severu a Jihu, kdy jižanské, převážně zemědělské státy favorizovaly svobodný obchod se svými zemědělskými produkty, zejména tabákem a bavlnou, zatímco Sever naproti tomu požadoval ochranu pro svůj rodící se průmysl, kterému konkuroval tehdy rozvinutější průmysl britský. Jak známo, ve válce zvítězila, a tedy i prosadila svůj model severní Unie. Ale v hospodářských dějinách USA by se našla i řada dalších případů. Pomineme-li Smooth-Hawleyho celní sazebník, který dramaticky zvedl dovozní cla ve třicátých letech, byly to v relativně nedávné minulosti i Reaganovy Plazza Accords, kterými Spojené státy uplatňovaly svou strukturální moc v rámci mezinárodního systému a jeho organizacích, v tomto konkrétním případě vyjednáním si intervencí na devizovém trhu s cílem zvýšit konkurenceschopnost amerického zboží prostřednictvím posílení japonského jenu a oslabení amerického dolaru (na což tlačily zejména skomírající americké automobilky válcované úspěšnou japonskou konkurencí).

Relativně nízkou závislost americké ekonomiky na mezinárodním obchodu dokládají i data. Zatímco například Česká republika jako malá otevřená ekonomika patří v rámci OECD mezi 5 zemí s největším podílem exportu na HDP (83 % v roce 2015), v importech je pak šestá (s podílem 77 % HDP v roce 2015), Spojené státy jsou naopak ze zemí OECD v těchto ukazatelích stabilně na posledním místě či v jeho blízkosti (viz graf).

Graf: Podíl exportů a importů na HDP (v % v roce 2015) Zdroj: OECD, 2017

Proto je Donald Trump ochoten obětovat drobné ztráty ekonomické efektivity v protekcionističtějším mezinárodním obchodě. Na rozdíl od své opozice, která prosazuje vnitřní socialismus, ale vnější otevřenost, se Trump pragmaticky vrací k tradiční americké politice svobodného vnitřního trhu s co nejnižšími daněmi a regulacemi a mírně ochranářskému zahraničnímu obchodu. Zůstává otázkou, kde byli všichni zastánci kapitalismu, kteří dnes tak bedlivě a kriticky sledují Trumpovy ekonomické kroky, když předchozí administrativy uvalovaly na americké hospodářství větší a větší regulatorní zátěž.

Na Trumpovo snažení je možné se dívat různě, ale jistě nejde o anomálii a pro Ameriku zcela nový a cizí fenomén, ale spíše jen o pokračování již z dřívějška známé americké politiky.