Prosadí Trump své daňové plány? Proč by USA měly mít nejvyšší daň z příjmů na světě?!

Ve stínu masových a často násilných protestů proti Donaldu Trumpovi zůstává jeho ekonomický program. Zejména daňové plány nového amerického prezidenta zůstávají mimo ohnisko zájmu médií. Nezaslouženě. Pokud se totiž tyto plány podaří uskutečnit, Ameriku čeká největší systémová změna v daních od Reaganovy éry a možná dokonce od druhé světové války.

Jedním ze základních pilířů reformy je snížení podnikové sazby daně z příjmu z téměř 40 na pouhých 15 procent. Očekává se, že velké americké korporace pak s radostí přivedou své finanční rezervy ze zahraničí zpět do USA. Připomeňme, že USA mají nejvyšší sazby daní z příjmů na světě: nikde jinde, ani v rámci evropských sociálních států, nejsou podniky takto těžce daněny. Například Švédové daní své velké podniky 22 procenty.

Nižší inkaso než v Česku

Zde je třeba zdůraznit jeden důležitý fakt. Od začátku 70. let se v USA vystřídala celá řada systémů zdanění podnikových příjmů. Fungovaly systémy progresivnější i liberálnější, ale výnosy federálního rozpočtu vždy kolísaly kolem hodnoty 2,25 procenta HDP. Výkyvy byly způsobeny spíše hospodářským cyklem než změnami sazeb, pásem anebo odlišnou strukturou odpisů a odečitatelných položek. Úsilí prezidentů a zákonodárců nemělo valný vliv na objem vybraných prostředků.

Nynější americký systém podnikového zdanění je kombinací progresivního a degresivního zdanění, což je problém hlavně pro podniky střední velikosti. Daň má osm pásem. Velké korporace platí menší sazbu než střední podniky! Kromě toho mají k dispozici díky složitosti zákonů a množství legálních skulin všechny možné prostředky daňové optimalizace. Výsledkem je fakt, že USA vybírají na dani z podnikových příjmů menší objem prostředků než Česko vzhledem k velikosti ekonomiky.

Zásadní snížení daňové sazby na 15 procent tedy nemusí znamenat výpadek příjmů, pokud se zároveň utěsní četné díry. Ale tím Trumpova reforma teprve začíná.

Zmínili jsme velký objem financí, které americké korporace drží v zahraničí. Jde zhruba o 5000 miliard dolarů. Trump navrhuje jednorázovou „amnestii“ pro podniky a velmi bohaté jednotlivce, možnost repatriace zisků při zaplacení desetiprocentní daně. Zároveň konec různých výjimek a triků, které například využívají různé „daňově optimalizované“ formy životního pojištění, jehož hlavním účelem není pojišťovat, ale obcházet finanční úřad.

Trump dále hodlá zrušit dědickou daň a velmi neoblíbenou alternativní minimální daň (AMT) pro malé podniky. Plánuje zjednodušení daně z příjmu jednotlivců na tři pásma, snížení mezní sazby na 33 procent a odstranění „manželské pokuty“, kdy společný příjem manželů může vést k posunutí do vyššího daňového pásma.

Poprask kolem „border tax“

Největší poprask je ale kolem takzvané hraniční daně (border tax), která se týká hlavně dovozu zboží z Mexika. Nejde o nic nového. U nás v Evropě všichni víme, že když si objednáme přes internet zboží ze Spojených států, jsme povinni zaplatit daň z přidané hodnoty našim domácím úřadům. To je evropská varianta „border tax“. Evropští politici a finanční úřady dávají dobrý pozor, aby občané neměli možnost nakupovat bez DPH.Pokud ale Američané dovážejí zboží z Mexika (v malém i ve velkém), neplatí nic: ani daň z obratu (která v USA nahrazuje DPH), ani clo. V rámci Severoamerické smlouvy o volném obchodu NAFTA smějí Mexičané nerušeně vyvážet do USA zboží a služby. Platí to samozřejmě i obráceně, ale kupní síla Mexika je mnohem menší. Těžiště výhod je na straně mexických exportérů.

V rámci USA ovšem existuje daň z obratu, která je v různých státech velmi odlišná. Sazba se liší od nula procent (Aljaška, Delaware, Montana, New Hampshire, Oregon) až po 8,91 procenta (Alabama), 9,26 procenta (Arkansas) a 9,45 procenta (Tennessee). Existuje logická námitka, proč má být zahraniční obchod s Mexikem zvýhodňován oproti obchodu mezi státy uvnitř federace. (Návrh zrušit daň z obratu, aby se podmínky sjednotily zcela dokonale, nikdo nepředložil.)

Trumpova administrativa nyní navrhuje zavést hraniční daň v hodnotě 20 procent. Z jejího výnosu plánuje hradit snížení daní z příjmu a také zaplatit kontroverzní zeď na hranicích s Mexikem. Daň je předmětem značné kritiky, zejména ze strany liberálních ekonomů a jiných zastánců volného obchodu.

Ze systémového hlediska ale není důvod, proč by obchod mezi státy Delaware a Tennessee měl být méně svobodný než mezi USA a Mexikem. Není ani důvod k tomu, aby USA měly nejvyšší daň z příjmů na světě. A pokud jde o kritiku hraniční daně jako ochranářského opatření, Evropa by měla nejprve odstranit břevno z oka svého, než začne poukazovat na brvu v oku bližního za Atlantikem.

K tomu je třeba dodat, že český daňový systém je sice jednodušší než americký a má i nižší sazby daní z příjmů, ale i zde je co vylepšovat. Snížení sazby na 15 procent je možná dobrá inspirace.

Autor je ekonom, spoluautor programu strany Realisté

LN, 7.2.2017