Burzovní analytici celého světa očekávali, že na svém březnovém zasedání Federální rezervní systém Spojených států zvýší konečně úrokové sazby, které již šest let zůstávají na bezprecedentně nízké úrovni 0,25 %.

Nestalo se tak a rozhodnutí Centrální banky vyvolává okamžitý růst cen amerických akcií a zároveň snížilo kurz dolaru. Burzovní hráči napevno počítají s tím, že vzhledem k souhrnu ekonomických ukazatelů ke zvýšení sazeb nutně dojde na dalším zasedání kolegia FEDu v červnu.

Doby, kdy burziáni mohli spolehlivě promítnout do svých plánů nejnižší možnou úrokovou míru, jsou tytam. FED se očividně ve svém rozhodnutí orientoval na skutečnost, že na trhu nejsou známky hrozící inflace, ba naopak ceny energetických surovin klesají, a tím drží na uzdě vývoj cen obecně.

Je jasné, že zdražení refinancování by vedlo k dalšímu posílení dolaru a americké kapitály rozmístěné v posledních letech na jiných ziskovějších trzích – v Brazílii, Rusku či Indii – by se začaly houfně vracet do Spojených států.

Směr kapitálových toků do velké míry závisí na tom, jak přesně burzovní hráči odhadnou dobu a rozsah zvýšení úrokové míry. Jak vysvětluje člen bankovní rady Stephen Oliner, značné kolísání parametrů trhu je spojeno právě s chybným očekáváním burziánů. Právě to se stalo minulou středu.

Většina z nich očekávala, že FED sazby zvýší. Svou chybu museli okamžitě korigovat a to vedlo ke stlačení výměnného kurzu dolaru v důsledku masivního výprodeje a prudkému nárůstu hodnoty akcií. To se odehrálo s hrozivou rychlostí, doslova během několika minut, což vždy vyvolává paniku.

Federální rezervní systém plní dvojjedinou povinnost – napomáhat maximální zaměstnanosti obyvatelstva a zároveň brzdit inflaci. Sladit jedno s druhým není jednoduchý úkol, jak konstatuje Stephen Oliner. Nyní se zdá, že Spojené státy mají stále značné nevyužité pracovní zdroje a zároveň inflační očekávání jsou nízká.

Za půl roku se ovšem situace může radikálně změnit. Bude-li na jedné straně pokračovat tvorba nových pracovních míst a na straně druhé skončí propad cen energetických surovin a inflace se ustálí na úrovni 2 %, což je z hlediska Centrální banky cílový ukazatel.

Analytik Norbert Michael z Fondu Heritage vyslovil zajímavou hypotézu, že tentokrát to nebudou komerční banky, které budou následovat FED v otázce zvyšování úrokové míry, nýbrž naopak.

Jinými slovy, FED nebude zvyšovat sazby, dokud se nepřesvědčí, že tak činí komerční banky v důsledku zvýšené úvěrové poptávky ze strany obyvatelstva a podnikatelů.

Právě tento proces se zatím neprojevil v dostatečné míře. Proto komerční banky nepoužívají přebytek likvidity na spotřební a podnikatelské půjčky a místo toho zvyšují vyplacené dividendy akcionářům a provádí tzv. zpětný výkup vlastních akcií. Dokud se tento trend neobrátí, FED nebude spěchat se zvýšením úrokové míry na mezibankovním trhu.