Nemusel by jako prezident vadit, protože vadí Rusku

Ještě než začne ostrá fáze volebního boje o prezidentské křeslo... Říkáte, že už začala. Nu dobře. Tak tedy ještě než začne nabroušená a vybroušená fáze tohoto předvolebního boje, napíšu, proč si myslím, že by nemuselo vadit, kdyby se Petr Pavel, takto armádní generál Armády České republiky ve výslužbě (zkráceně „generál Pavel“, protože jednou generál, vždycky generál) stal prezidentem této republiky.

Byli jsme již dříve varováni, že poté, co budou odevzdány kandidátky, spustí se hnojomety zejména na konkurenty Andreje Babiše. Přitom na Babiše není třeba žádný hnůj metat, on si ho na sebe nametl sám, např. v aférách kolem Čapího hnízda. Kdy se ve Sněmovně přiznal, že tuto toxickou firmu přenesl na svou manželku a syna. Kdy se sám vytahoval, že ono hnízdo je jeho vlastním dítětem (jistě milovanějším než Andrej mladší). Proti jeho kandidatuře jest zbytečno zvedat hnojové vidle, protože i tak ho jeho příznivci budou volit - i kdyby měl být v této kauze odsouzen.

Nežebych se chtěl nořit do hnoje, ale už se například ve stranickém listu ANO (který si kupuju jednou týdně pro jeho skvělý televizní magazín s obecně nepolitickým obsahem) objevily jeho kousky. Například minulou středu (16.11.2022) se na titulní stránce Mladé fronty Dnes objevil začátek rozhovoru „Spolužák generála Pavla: Proč mluvím o minulosti“, který na druhé straně pokračuje přes celou stránku „Pan Pavel má charizma, ale nemluví pravdu“. Podtitulek: „Pavel Beneš promluvil o pozadí elitního zpravodajského kurzu, který před revolucí studoval s generálem Pavlem“. Beneš se snaží „pomoci“ generálu Pavlovi, který by se „měl přiznat“, protože „všichni máme nějaký blacklist“... V rozhovoru se objevují i manipulativní otázky typu: „Proč studoval (Pavel) francouzštinu, když se s ní tady nedomluvil?“ Implikovaná odpověď: Protože už o dva roky dříve, než nastoupil na zpravodajský kurz, chtěl být rozvědčíkem ve Francii! A navíc - Pavel po sametovce přece „musel absolvovat další různá školení i v zahraničí. Pro koho tedy nakonec pracoval? Komu všemu se zavázal a čím? Nevěřím tomu, že by si ho Američani prolustrovali a tohle nezjistili,“ mlní do MfD Pavel Beneš.

A to jako pro koho ten Pavel pracoval? Jakože pro Američany a ne „pro nás“??? Tohle mohlo vadit jenom komunistům.

Během tohoto rozhovoru se mimoděk dovídáme, že „spolužák“ Beneš v „rozvědčickém kurzu“ skončil v lednu 1990, přeloženo: Nebyl prověřen tehdejšími polistopadovými komisemi. Tady je asi nultý důvod, proč by generál Pavel jako prezident ČR nemusel vadit:

Protože vadí Babišovi. (Ale je to i důvod, proč ho nebudou volit voliči současně nejoblíbenějšího českého politika.) A důvod dvounulka: Protože vadí českým komunistům.

(MMCH: Pavel Beneš byl v MfD už recyklován, protože vpodstatě totéž řekl už před měsícem deníku Právo...)

Zároveň mi na můj internetový dvorek samovolně vyšplíchla další kejda. Například na YouTube, kdy mi po přehrání chtěného videa naskočilo video následující. Amatérský videonovinář na něm stalkingově útočil na generála Pavla na jeho vlastním volebním meetingu s „nepříjemnými otázkami“. Něco podobného jsme viděli i dříve na České televizi na Babišově (ne)volební (ne)kampani od profesionálních novinářů - tam ovšem dostal napadený možnost vyjádřit se. Na antipavlovském videu tomu tak nebylo. Tam otázka následovala za otázkou, až bylo zřejmé, že nejde o otázky, protože už v nich byla zakódována propagandistická odpověď:

„Nevadí vám, pane generále, že NATO od roku 2000 povraždilo 11 milionů civilistů?“

Nepřekvapí, že takovou nezodpověditelnou otázku (protože nejde o otázku, ale o fejk) pokládají lidé, napojení na ruskou difamační a propagandistickou scénu. Těm samozřejmě vadí, že by se - po současném ideovém agentovi Moskvy - mohl stát prezidentem její odpůrce.

1. Generál Pavel by jako prezident ČR nemusel vadit, protože vadí Rusku.

K tomu patří hned komplementární důvod:

2. Generál Pavel by jako prezident ČR nemusel vadit, protože nevadí našim spojencům v NATO.

Nevadí dokonce tak moc, že si ho v letech 2015 až 2018 zvolila aliance NATO do funkce předsedy vojenského výboru, ve kterém jsou zastoupeni náčelníci generálních štábů všech členských zemí. (Tehdy měl Pavel podporu jak premiéra Sobotky, tak prezidenta Zemana.) Stal se tak nejvyšším vojenským funkcionářem Severoatlantické aliance - a druhým v jeho vedení, když prvním je vždy generální tajemník, (což je politická funkce). V této funkci viděl jako jedno z největších nebezpečí Islámský stát - ale ještě větší nebezpečí viděl v Rusku.

Stát se náčelníkem náčelníků mohl proto, že předtím byl náčelníkem Generálního štábu Armády České republiky (jmenován roku 2012 prezidentem Klausem). Stát se náčelníkem genštábu mohl proto, že předcházející rok byl zástupcem náčelníka generálního štábu Vlastimila Picka. (Picek (*1956) byl dříve (1977-1990) taky komunista, v roce 1975 absolvoval Vojenskou střední odbornou školu, začínal jako prostý radiomechanik a přes různé funkce se dopracoval až do čela popřevratové české armády. Už jako generál v.v. se v březnu 2013 stal ministrem obrany v Nečasově a posléze Rusnokově vládě. A tehdy ani nevadilo, že od roku 1982 procházel - studiem vojenského zpravodajství na Vojenské akademii v Brně.)

V tomto předlistopadovém angažmá generála Pavla vidím naopak dva body pro jeho současnou užitečnost v prezidentském úřadě:

3. Generál Pavel by jako prezident ČR nemusel vadit, protože dobře zná ruské zbraně a ruské myšlení.

4. Generál Pavel by jako prezident ČR nemusel vadit, protože je vojenský profesionál, kterému věřily špičky různých soupeřících demokratických stran.

To, že je vojenský profesionál se zúročilo už v lednu 1993, když už neexistovala Československo, ale v rámci UNPROFOR ještě existoval v bývalé Jugoslávii československý prapor - jediný funkční vojenský útvar. Tehdy tento prapor vysvobodil ze soudružské srbské a chorvatské palby 55 francouzských vojáků. Bez této pomoci by Francouzi byli nepochybně zabiti. Za akci dostali čtyři vojáci z této jednotky od francouzského ministra obrany francouzský Válečný kříž. A jedním z nich byl tehdy ještě podplukovník Petr Pavel.

5. Generál Pavel by jako prezident ČR nemusel vadit, protože osvědčil osobní statečnost pod palbou.

Pavel pokračoval v kariéře jako zástupce vojenského přidělence České republiky v Belgii, a to v letech 1993-1994. Tady asi poprvé přičichl ke své oblíbené vojenské diplomacii. A taky asi hojně využil své oblíbené francouzštiny.

6. Generál Pavel by jako prezident ČR nemusel vadit, protože skvěle ovládá několik cizích jazyků.

ČR vstoupila do NATO už 12. března 1999. Od té doby až do roku 2002 Pavel zastupoval AČR v nizozemském Brunssumu, kde sídlilo společné velitelství NATO. V roce 1999 jsem měl to štěstí, že jsem mohl společně s partou českých novinářů absolvovat cestu po strukturách NATO v Belgii. Už tehdy se uvažovalo o „jednotných vojenských silách EU“ které měly (a stále mají) jedinou nevýhodu: Vojáci pro tyto jednotky by byli vytahováni ze stejných seznamů, jako ti pro NATO. A tehdy mne zaujala zvláštní nálada české zahraniční vojenské komunity. Jeden náš nejmenovaný vysoce postavený voják mi na můj přímý dotaz upřímně odvětil:

„Kdybychom se měli rozhodovat mezi EU a NATO, pak podpoříme NATO.“

Což mě velice uspokojuje. Nevím, jestli stejný názor tehdy sdílel i generál Pavel, ale určitě se k němu dnes nebude vyjadřovat...

Stát se nejvyšším vojákem v NATO gen. Pavel v roce 2015 mohl, protože se na nižších pozicích osvědčil - a to jak v samotném NATO, tak i u českých politiků. V této funkci se samozřejmě stýkal s nejvyššími světovými papaláši, hlavně však s jejich zástupci. Poznamenávám, že prezident toho může ve vnitřní politice své země fakticky udělat poměrně málo. Pokud tedy neznásilňuje ústavu, jako někdo. Ale měl by být spolutvůrcem naší zahraniční politiky a jejím ksichtem. A dnešní jasný zahraničně politický profil generála ve výslužbě Petra Pavla mi vyhovuje. A toto je asi můj poslední,

7. bod, proč by generál Pavel jako prezident ČR nemusel vadit: Má už konkrétní zkušenosti ze světové politiky. Má po celém světě osobní kontakty na vlivné lidi.

Nejspíš zná i jejich telefonní čísla.

A oni jeho.

Psáno v Praze na Lužinách v úterý 22.11.2022 četařem ve výslužbě