Je to něco horšího než zločin, Sire, je to chyba. Výrok je přičítán Josephu Fouchému, ale někdy též knížeti Talleyrandovi, netažme se, kde je pravda, nýbrž si položme otázku, zda je něco v politice ještě horšího, než chyba? Ano, je to trapnost, a té jsme svědky v přímém přenosu, když sledujme, jak ukrajinské ženy s dětmi s kufry v rukou opouštějí rekreační chatu poslanecké sněmovny a jdou prý hned vedle a prý do lepšího a prý blíž pro děti do školy. Ono to všechno může být pravda. Je dokonce možné, že zmíněné rekreační středisko bylo skutečně málo vytížené. V naší vsi Zvole obec poskytla ubytování, pokud vím, 73 uprchlíkům z Ukrajiny, převážně matkám s dětmi a teď už je taky nikde nevidím. Jenže Zvole není lyžařské středisko a ti lidé si našli útočiště jinde nebo se vrátili, zkrátka, nikdo je nevykýbloval na počátku lyžařské sezóny, což se v Harrachově stalo.

Nejspíš je to rozumné a věcně v pořádku. Je ale kolem toho povyk, komplikovaný skutečností, že se nedá hodit vinu na „Fialovu vládu‟. Ubytovna neslouží vládě, dokonce ani poslancům, ale zaměstnancům sněmovny a v rozhodnutí mělo prsty i opoziční ANO.

Jenže si to měli všechno rozmyslet dřív, když na jaře hrdinně oznámili, že nabízejí střechu nad hlavou matkám s dětmi prchajícími před ruským bombardováním.
Bombardování trvá, ale co naplat, sjezdovky volají.

Až tedy se sněmovna příště rozhodne páchat dobro, musí si rozmyslet, zda její smysl pro solidaritu neudusí sníh. Případně nerozehřeje slunce, kdyby mělo jít o objekt pro letní radovánky někde u vody.
Tato úvaha neproběhla, tudíž zbyla trapnost.

Katastrofa to ale není. Od téhle firmy jsme na to zvyklí. Z jarních dat plyne, že sněmovně lidé důvěřují z ústavních institucí nejmíň. No, tohle nepomohlo.