17.5.2024 | Svátek má Aneta


Zemřel Josef Škvorecký

4.1.2012

V pondělí, den po Novém roce, zavalen u svých papírů, jsem z domu ani na chvilku nevylezl do zimní nepohody, v níž severním směrem v Torontu dodýchal Josef Škvorecký, na tomto kontinentě můj nebližší kamarád. O jeho fyzickém, aspoň tři roky trvajícím trápení jsem věděl, naposledy jsem u Škvoreckých byl před několika měsíci, viděl jsem, že tělo, na rozdíl od jeho stále perfektně fungující mysli, ho zrazovalo. Nikomu jsem se s tak surovou realitou nesvěřoval, na otázky jsem odpovídal mdlými všeobecnostmi. A teď tedy přítel a takový velikán již není.

Znali jsme se od roku 1969, čili víc než čtyřicet dva roků. Nesčetněkrát jsme se setkávali u nich v Torontu nebo oni u nás v Binghamtonu, Josef je kmotrem našeho syna a také kmotrem mého českého literárního počínání. Po publikaci mé první anglické knihy mě ponoukl, abych se o totéž pokusil v naší mateřštině, což jsem učinil a od té doby se českého péra dosud držím.

Všelijaké reminiscence mi v hlavě poskakují. Začátek nakladatelství 68 Publishers, když vlékli na poštu velikánský pytel napěchovaný prvními výtisky. Optimistická Zdena, s přesvědčením o sklenici z poloviny plné, zatímco míň kurážný Josef, se strachem, že tak donquijotské počínání může neblaze dopadnout. Nutno zdolávat mnohé překážky, k nimž přispívala i kanadská pošta svou několikaměsíční stávkou, takže nezbylo než odvážet zásilky k nám do Ameriky, v Buffalu je expedovat. Moje adresa se stala i jeho adresou, na niž mu přicházel předplacený časopis zabývající se americkou občanskou válkou, s materiály užitečnými při psaní jeho tehdy další knihy.

Doma měl obrovskou truhlu s nevyžádanými rukopisy, které bedlivě četl, hodiny strávil u psacího stroje, později u kompjútru odpovídat na všechny dopisy. "Ty bejt ženská, tak budeš mít tu nejhorší pověst - neumíš říct ne!" marně jsem ho peskoval.

"On by se ten komunismus snad dal vydržet, kdybychom žili aspoň tak tři sta let," si častokrát - před listopadovým sametovým kotrmelcem - povzdychl. Na rozdíl od nadále sveřepých posazovatelů totalitní utopie se dočkal. "Nejsem přesvědčen o neexistenci Boha" - další to slova tohoto katolíka. Snažím se souhlasit, pokud možno s nadějí, že si o tom ještě někdy pěkně popovídáme.



J. Franke omluva tady 10:46 15.1.2012
J. Václavíková Dobrou noc! 0:19 5.1.2012
P. Vandas Re: Dobrou noc! Dobrou noc. 0:20 5.1.2012