Ne všichni muslimové, to by z něho nic nezbylo. Napadla ho Organizace islámské spolupráce OIC a chce, aby se omluvil za svoje názory vyslovené v souvislosti s masakrem v bruselském židovském muzeu. Zeman řekl, že nejde o výstřelek, nýbrž o důsledek podstaty ideologie, o niž se militanti opírají.

Zeman je teď předmětem útoků OIC a napadl ho generální tajemník Mádání. Je dobře si připomenout, že Organizace islámské spolupráce sestává z 57 členských států a snaží se být kolektivním hlasem islámského světa. Očekávali bychom tedy od ní, že odsoudí terorismus, že vyhlásí džihád (nebo něco podobného) vůči militantním extremistům, že se distancuje od teroru, vražd a únosů. Nic takového se neděje. Organizace se opřela do Miloše Zemana, kterému se vraždy, xenofobie a teror nelíbí.

Dodejme ještě že organizace Economist Intelligence Unit žádnou zemi OIC neoznačil za úplnou demokracii a jen tři země z padesáti sedmi jsou nefunkční demokracie. Zbytek jsou autoritativní nebo hybridní režimy. Freedom House označil tři státy za svobodné, pokud jde o organizaci Reportéři bez hranic zkoumající svobodu tisku, označila za uspokojivou situaci jen v Mali a Surinamu, všude jinde jsou vážné problémy. Zpráva je z roku 2010. Od té doby islamisté situaci v Mali významně zhoršili.

Je třeba podpořit prezidenta Zemana v jeho postoji. Zásadně se vymyká z mnichovanské politiky Evropské unie jako takové, kde v servilitě vůči islamismu vede prim Francie, z důvodů čistě obchodních. Téma to naprosto není akademické, situace se zhoršuje rok od roku, napětí stoupá a Zemanova zásluha je v tom, že nám nelže do kapsy a nazývá věci pravými jmény. Že to nepovede k ničemu pozitivnímu je věc druhá, ale aspoň to někdo řekl.