Už ne Odcházení, k tónu dne patří zabíjení. Píši tuto glosu v pátek v jedenáct večer, zatím kromě faktu, že je osm mrtvých v Mnichově, víme od pana hlavního policisty, že střelba nemá nic společného s islámem. Aspoň že tak.

Česká policie posiluje ochranu obchodních domů, čteme dále ve zprávách. V tom je ten princip. Za situace, kdy se nic dělat nedá a lidé od nás čekají, že něco uděláme, konáme cosi, co vypadá, že děláme něco ve prospěch věci. Ostraha českých obchoďáků nemá nic společného s mnichovskou střelbou. Včera to byla ulice plná lidí v Nice, dnes je to obchoďák. Zítra to bude... cokoli, kam chodí hodně lidí. K tomu nelze mnoho dodat.

Jen málo. Třeba to, jak ubylo kvikotu ochránců lidských práv proti kamerám na ulicích. Najednou jde ochrana soukromí nějak stranou. Stranou jde známý případ člověka, který si dal kameru na fasádu a načapal borce se stříkací pistolí, to byl panečku průlom do soukromí. Tak aspoň tahle blbost politické korektnosti je momentálně mimo.

Pak tu máme ozbrojování občanů. V průběhu dějin chodili lidé na veřejnosti ozbrojeni, v devatenáctém století byl veřejný pořádek už natolik pevný, že kupříkladu mladý Karel Marx – zaznamenaly anály – byl popotahován kvůli kordíku. Zatím není aktuální nosit šestiraňák u pasu jako na Divokém západě, ale ta doba se blíží. Ten pán z motorky, co se v Nice vrhal neozbrojený do kabiny islamistova náklaďáku, by měl lepší negociační pozici se Smith&Wessonem v ruce. Tak snad až příště, po dalších Nice, Mnichovech atd. Nemyslím to úplně vážně, ale zčásti ano. Čas mě možná k definitivnímu závěru dotlačí, šestiraňák mám, ven ho nenosím.

Ve srovnání s Nice a Mnichovem vypadá ten incident z Tesca Nový Smíchov jako banalita. Jedna propíchnutá žena, kdo by se o to staral, statisticky nevýznamný případ. Ale přece:

Byla v Bohnicích, v detenci, tam ji prozkoumali a pustili. Šla do Tesca a zabila jinou ženu, nožem sebraným z regálu.

Bude to poutavá podívaná, co nastane. O jejím dalším osudu rozhodnou soudní znalci.

Pokud ji uznají za nepříčetnou, copak asi bude s rozhodnutím grémia odborníků v Bohnicích, kteří ji pustili, že je v pořádku? Kdo se bude zodpovídat?

Pokud ji uznají za příčetnou, dostane deset let za vraždu, ale co když je opravdu nepříčetná a pustili ji zabíjet omylem? Pak by soudní znalci nahrnuli vinu na kolegy z Bohnic. Udělají to? Jsou schopni dosvědčit před soudem, že Bohnice poslaly tu nepříčetnou ven třeba proto, aby nezabírala lůžko? To jsou fatální otázky.

Jak se na to dívá rodina oběti, to nikoho nezajímá. Oběti jsou nezajímavé.