Našinec má z toho všeho pocit zvaný déja vu, tedy česky – tohle jsem už viděl. Tři sta padesát deníků otiskne stejný text na obranu svobody slova. Známe to od nás – soudruh Brežněv spustil stavidla výřečnosti a všechny deníky v celé říši musely text otisknout v plném znění. 

Tuhle masovku spustila americká média, některá evropská, přirozeně že nemůže chybět Guardian, což je Rudé právo nové doby (naše současné Právo je seriózní levicový list na vysoké profesionální úrovni, prosím nezaměňovat, mám na mysli Rudé právo z doby brežněvovské). To je ostatně důvod, proč je to v našich médiích nejcitovanější západní list, prostě určitému typu lidí tón Rudého práva kojzarovské éry sedí.

Nejhorší ale je, že někdo dokáže tuhle masovku brát jako obranu svobody tisku. Není pak divu, že veřejnost ztrácí důvěru v média a upíná se k nesmyslům produkovaným takzvanými alternativními médii, jako je Facebook, Twitter a weby nejrůznějšího druhu.

Mediální krajině neškodí hulváti typu Trumpa a Zemana zdaleka tolik, jako médiím škodí aktivistická žurnalistika. Akce typu tři sta padesát deníků otiskne totéž potěší lidi už dopředu přesvědčené, že Trump je ruský agent a zplozenec pekla. Tihle lidé ale byli přesvědčení už předtím. Polarizace pokračuje, nedůvěra v média poroste.

Bohužel je to zjevně začarovaný kruh a není z toho východisko. Nás může těšit jen to, že se podobné výstřelky u nás vyskytují v minimální míře a že aktivistický žurnalismus je soustředěn opravdu hlavně v okrajových alternativních titulech. Kéž při tom zůstane, nebo též řečeno s Václavem Vladivojem Tomkem – aby nás Pánbůh při zdravém rozumu zachovati ráčil. Antitrumpovská hysterie meze zdravého rozumu překročila už dávno, i když, všechna čest, Trump ji svými tweety zdatně podporuje.