Když si Topolánek myslí, že je to dobře, je to dobře, že si to myslí. Lepší by bylo, kdyby si to myslel ještě dříve. Tedy, kdyby si to myslel hned v první chvíli, kdy se o tom dozvěděl, a ne až poté, co se zvedla vlna nelibosti. Kdybychom ale případ posuzovali jako součást obecné výchovy politiků, pak je třeba ho hodnotit pozitivně. Kühnl do hnízdečka jím vybudovaného neusedne, odejde do diplomacie. To je v pořádku, zůstává v rovině státního úředníka. Co dál?

Výchova politiků by měla pokračovat. Že politik ucouvne, když se spálí o kamna, to je v pořádku. V příští fázi by ho mělo napadnout včas a dopředu, aby na kamna nesahal. Což se týká Kühnla jako Topolánka, i on mohl mít ten správný pohled na věc dřív.