Žasnoucí občan, pokud ještě nějaký zbyl, se dozvěděl ze zpráv o dosavadním průběhu procesu s Nečasovou, že naše policie odposlouchávala ministerského předsedu. Ono to není zcela ojedinělé. Premiéři i jim na roveň stavění potentáti bývají odposloucháváni. Tak třeba nedávno. Ukázalo se, že americká špionáž odposlouchávala německou kancléřku Merkelovou. Byl z toho obrovský malér, diplomatická bouře, omluvy a ochlazení vztahů Německa a USA.

Známe to i z literatury. Ve světoznámém Forsythově románu Šakal se na konci ukáže, že policie odposlouchávala celou vládu včetně premiéra. Měla k tomu absolutně mimořádnou pravomoc, jelikož prokazatelně hrozil teroristický útok se záměrem zavraždit prezidenta de Gaulla. Byla to tedy ojedinělá a neopakovatelná příležitost.

Česká republika je, zdá se, země neomezených možností. Tady je odposlouchávání ministerského předsedy tak běžná věc, že se nad tím ani nikdo nepozastaví. Odposlech měl zřejmě i v posteli. U soudu se řeklo, že intimní pasáže budou vystřiženy, takže se dá čekat, že se záhy objeví na některém z porno portálů.

Zemanovo pátrání po Peroutkově článku je samozřejmě fraška, která ale dělá ostudu tomu člověku v prezidentském úřadu. Tahle fraška ale dělá ostudu celému našemu systému, který umožnil, aby jakási tajemnice úkolovala generály špionáže, že ti ji poslouchali, místo aby jí řekli, vážená paní, hleďte si své kopírky a nechte na nás, koho máme špiónovat. A jiní špióni píchli štěnici rovnou premiérovi do postele. Kdopak asi je úkoloval, kdo jim dal tu pravomoc?

Máme to v přímém přenosu a on se tomu už ani nikdo nediví.