V dvojstupu a s praporem
Před aktivitami někdejší vojenského lékaře, podplukovníka Marka Obrtela, varuje vojenský specialista Ludík Cimburek, poradce ministerstva obrany. Obrtelova píseň zazněla už loni, kdy napsal otevřený dopis ministru obrany, NATO prohlásil za zločineckou organizaci a vrátil vojenská vyznamenání. Měl jich nemálo, protože se jako důstojník účastnil několika zahraničních misí.
Zviditelnil se oním dopisem, přinejmenším začal být vnímán. V poslední době je aktivní na Facebooku a s ním i spolek československých vojáků v záloze. Demonstrace 17. listopadu se tito lidé zúčastnili také a odcházeli z ní ve vojenském tvaru s vlajkou nad hlavou. V naší – jak říkají - pseudodemokracii zaprodané NATO a americkým válečným štváčům pokládají Miloše Zemana za jediného důvěryhodného politika, nabádají k tomu, aby byl brán jako autoritativní vůdce, a nabízejí se k ochraně schengenských hranic.
Hrad se prostřednictvím svého mluvčího od těchto lidí distancoval, nicméně celý případ je ukázka toho, jaké dopady mají v dnešní rozjitřené době silácká slova. Pokud jsou vyslovována z autoritativních míst, koho k sobě přitahují. Proto je dobře, že ministr vnitra Chovanec vystoupil v sobotu v Právu s velmi rozumnými názory – i on totiž inklinoval ještě nedávno k zbytečně vyhroceným formulacím.
V době, kdy je ve Francii výjimečný stav a v Bruselu je ochromené metro, opravdu není třeba něco jitřit. Chovancem vyjádřené stanovisko – je v souladu s dosavadním stanoviskem celé vlády, jak ho dokážeme číst – je věcné, chvála bohu. Chovanec konstatuje, že s naší muslimskou komunitou nejsou absolutně žádné problémy a žádná hrozba z ní neplyne. Přitom připouští, že masivní imigrace k nám by mohla tento stav změnit. Dále konstatuje, že Česká republika nepatří mezi země, kam imigrační vlna směřuje.
A vracíme se k základům: tato země už přijala půl milionu cizinců a jistě je schopna přijímat další. Podmínkou je ale plná kontrola nad tím, kdo, jak a proč bude přijímán. Podmínkou je kontrola nad hranicemi – ideální by byla kontrola schengenských hranic, pokud to nebude možné, pak státních hranic republiky. Nad tím není třeba se rozčilovat a rozvíjet vlajky a pochodovat v dvojstupu.
Tento týden budou předáci osmadvacítky o věci jednat. Příliš optimismu nezavdává kupříkladu zveřejněné stanovisko švédského ministra zahraničí, který připouští, že Švédsko bylo naivní ve věci imigrace, a nyní chce, aby se imigranti na schengenských hranicích prokazovali pasem s biometrickými údaji. On nás chce zřejmě přesvědčit, že naivita je švédská vrozená vlastnost.
Vždyť mnozí ti lidé – přicházející a bez odporu procházející – ani nerozevřou pěst, aby jim bylo možno sejmout otisky prstů!