Boj větrným mlýnům, pardon, těm ne, ale jejich příbuzným, tedy solárním panelům vyhlásil udatný rytíř Don Quijote de la Nečas pěkně v neděli v televizním programu. Ano, před očima bezmocné veřejnosti se odehrál kolosální podvod zamaskovaný líbivými ekologistickými řečmi. Hrstka solárních baronů se dostala k ziskům, o kterým si jiná odvětví mohou nechat jenom zdát – ostatně, to je hlavní motiv celého ekologistického politicko-ekonomického hnutí. Lví díl na tomto podvodu má sociální demokracie, ta prosadila zákonné úpravy nezbytné k realizaci tohoto podvodu. V tomto smyslu má ODS čisté ruce, ovšem to je asi to jediné., čím se může chlubit.

Je to samozřejmě absurdní situace. Stát rozdává z veřejných peněz a na zisky solárních baronů platí každý, kdo má doma aspoň jednu žárovku. Jenže z hlediska zákona je to podfuk neprůstřelný. Nikdo nedokáže, kdo ze socialistických poslanců dostal jaký úplatek, kdo podplatil senátory za ODS, kteří hlasovali pro z návodu tehdy ještě modrého senátora Moldana. Ani vlastnickou síť nelze rozkrýt, protože se neví, komu solární monstra patří. Prostě se to stalo a pokud by se s tím něco pozitivního dalo dělat, věřme, že by to Petr Nečas coby šéf vlády dělal, místo aby se kasal v televizi.-

Z toho všeho plyne jediné, že je třeba být mimořádně ostražitý vůči jakékoli iniciativě ze strany zelené lobby. S jídlem roste chuť a jistě nás v budoucnu čekají další projekty typu "větrníky" a "solární elektrárny". Skutečně ekonomicky a ekologicky opodstatněná je energetika jaderná a velmi slibná je těžba břidlicového plynu. Proto je proti jednomu i druhému způsobu dobývání energie vedeno tak silné ideologické tažení.

A Nečas? Toho je možno leda politovat. Proti rozkladu vlastní strany prolezlé politickou rakovinou je bezmocný. Tak aspoň vede neškodné silácké řeči.