Konec podobenství.

Doba se mění a spolu s ní se mění i triky. Koncem týdne jednalo v Praze Evropské jaderné fórum. To je taková parkinsonská sebeživící instituce, která zasedá střídavě v Bratislavě a v Praze za peníze daňových poplatníků a má za úkol vytvářet politické klima, aby se vlády přestaly bát zelených fanatiků a konečně uvolnily rozvoj jaderné energetiky. Zatímco Mirek Topolánek nadšeně hovořil o renesanci jaderné energetiky (je to do jisté míry pravda), Bursík pravil:

Odmítání jaderné energie není náboženství. (Poznámka: JE to náboženství.) Pokud by ale přišly nové technologie, které by zvýšily bezpečnost, proč ne? (Poznámka: Nové technologie přicházejí ustavičně, vyvíjejí se nové a nové generace reaktorů; zvýšení bezpečnosti není zas tak primární, protože jak chcete "zvýšit" něco, co bezpečné už je?). Načež Bursík řekl: "Především nemá vyřešenou koncovku palivového cyklu. Není vyřešeno ukládání vyhořelého paliva."

A to je ta zelená liška. Ukládání vyhořelého paliva vyřešené je, jenže brání tomu zelení fanatici. A ti budou bránit jakékoli budoucí technologii, i kdyby přiletěli Mimozemšťani s nějakou supertechnologií na létajícím talíři.  Radioaktivní je i popel z klasických elektráren.

Nicméně považujme za pozitivum, že i Bursík už musí trochu měnit rétoriku a je nucen lhát o tom, že jeho postoj nemá nic společného s náboženstvím.