Čtyři mrtví a tři těžce zranění, to je bilance sobotní nehody v závodě RallyShow Uherský Brod. Podle vydření pilota závodního vozu Michaela Bartončíka se do vozu nadlehčeného přejezdem horizontu opřel vítr, stočil ho do smyku a neovladatelné auto doslova vletělo do diváků. S tragickými důsledky.

Policie nyní zkoumá, kde vlastně oběti stály, zdali na místě vyhrazeném pro diváky anebo mimo ně. Je to kriticky důležité pro pořadatele závodu. Pokud by platila první možnost, odpovědnost by padla na ně, se všemi důsledky. A pokud by diváci byli na místě nepatřičném, pak – těžko říct, jaké právní důsledky by případ měl.

Jsou zde prvky technické, právní a také lidské. Z lidského hlediska je zde v první řadě přirozená lidská zvědavost a touha po zábavě. Automobilové závody, to je něco nevšedního, zajímavého, přitažlivého. Silnice jsou vroubeny diváky a kde jinde by jich mělo být nejvíc, než na nejzajímavějších místech. To jsou pochopitelně ta nejnebezpečnější. Často se dokonce stává, že diváci hážou do dráhy překážky, aby viděli, jak se piloti zachovají. Příšerný paradox poslední nehody je v tom, že k neštěstí došlo v divácky málo atraktivním místě, na přímém úseku.

Žijeme v době, která se snaží minimalizovat rizika a zdánlivě přímá cesta k nulovému riziku vede přes zákazy. Zakažme všechno zlo a zbude na světě jen dobro, to je logika takového počínání. Jistě se ozvou hlasy volající po zákazu automobilového sportu. To je ovšem neprůchodný požadavek. Anebo po zpřísnění bezpečnostních opatření. Jenže ta jsou už dnes velmi přísná a žádné opatření nedokáže předvídat veškeré možnosti rizika. Je to neřešitelný problém. Nicméně červ pochybnosti nepřestane hlodat: jak to, že je těch tragických nehod u nás tolik?