Je to jako ve filmu o Rockym. Zkrvavený, vysílený, zrazený, vypískaný, napůl uškrcený v provazech nakonec Petr Nečas v čele zbědovaného týmu vyhrál. Prosadil zvýšení daní a v závěru dne protlačil prováděcí zákon daňové reformy, zablokovaný prezidentským vetem. Byla to tak trochu schvalovací orgie a prošly i problematické zákony, jako je zabavování řidičáků neplatičům alimentů.

Tahle věc je nadmíru ošemetná. Záměr je zřejmý. Státu se zajídá platit pobyt vězňů a hledá cesty, jak provinilce potrestat, aniž by ho to něco stálo. Jenže téhož cíle by dosáhl, kdyby se provinilcům řezaly nosy, jsou státy, kde se to provozuje. Přitom je v živé paměti tahanice s gaunery taxikáři, kteří používali taxík jako nástroje pro nezákonnou činnost a nebylo moci jim ho zabavit. Kde je tady logika?

Prezident též marně vetoval zákon o profesionální pěstounské péči. Kolem něho se také vede debata. Prezident oprávněně vyjádřil obavu z profesionálního pěstounství. Děti na kšeft, to už tady bylo a v jiných zemích to taky bylo a vždycky to končilo špatně. Teď zákon o dětech na kšeft prošel.

Na druhou stranu je pravda, že se správnost či nesprávnost zákona nejlépe projeví tím, že se osvědčí nebo neosvědčí. K neplatičům alimentů nebudiž žádná lítost, ale když jde o děti, je to všechno na pováženou. Aby ty děti tyhle experimenty neodskákaly s pečetí na zbytek života.