Od začátku ležel na této vládní koalici, která měla ve vínku nejlepší volební skóre v dosavadních dějinách, jako temný stín souboj ODS a TOP 09 o hrdý titul vůdce pravice. Teď je to tak, že jde o nejvíce nenáviděnou vládu a ten souboj se smrsknul na boj o přežití v příštích volbách, kde jde o to, zdali koalice sociálních demokratů, bolševiků a zemanovců bude mít ústavní většinu. Tak hluboko jsme klesli. Jedna z pomyslných kót, o kterou se bojuje, je sKarta.

Petr Nečas se rozhodl, že ji odpíská, kdežto Miroslav Kalousek ji hájí. I to je zajímavý obrázek současné scény. On si totiž i Nečas myslí, že je sKarta dobrá věc, avšak myslí si, že je neúnosné ji hájit. Čímž projevuje to, co je pro české politické lídry typické, schopnost házení flinty do žita. Naopak Kalousek obhajobou neobhajitelného dává najevo odvahu, kterou jsme zatím u špičkových politiků viděli jen u Havla a Klause.

Co s tím? Ono je to asi takové, že potopení sKarty Nečasovi nepomůže před pádem a Kalouskovi její obhajoba taky nepomůže k vzestupu. V budoucnu samozřejmě něco jako je sKarta bude. Jsme v době karet a bezhotovostního styku a to, že dobrá věc sKarta skončila tak, jak končí, je jen ukázka totální neschopnosti komunikovat s veřejností. Což plyne z pobytu v hermeticky uzavřeném akváriu politické věrchušky zaměřené na vlastní zájmy a lhostejné vůči čemukoli, co se děje venku.