Občan chce, aby poslanci pracovali, a nechce trpět jejich flákání, tak zní jeden názor. Druhý je právě opačný. Socialisticko-komunistická levice tlačí na program sněmovního jednání návrhy zákonů, které definitivně zničí státní finance. To proto, aby posílila svoji populistickou pozici v nadcházejícím předvolebním klání. Zdržovací taktika, toť hrdinný boj, který stát chrání před populistickou neodpovědností, a občan to ocení u volební urny tím, že dá populistům červenou a zvolí odpovědné politiky. Toť pohled opačný.

Který je správný? Já si myslím, že to vím, nicméně co si myslím, nemá vůbec žádný význam. Významné jsou jen výsledky voleb a ty se budou konat, jak rozhodl prezident Václav Klaus, 28. a 29. května. Zde se rozhodne o pravdě a nepravdě. Paroubek slibuje vstup mezi nejbohatší desítku na kontinentu, Topolánek varuje před krachem. Jenže už toto prosté konstatování by mělo být pro liberální křídlo alarmující. Paroubek slibuje nesmysl, jenže Topolánek nabízí defenzívu a i jeho zdržovací taktika je defenzívní.

Defenzívou se války nevyhrávají, to učil Clausewitz i Mistr Sun.