Ano, jsou i rozumní politici a Miroslava Němcová patří mezi ně. Jde do prezidentského klání a to je dobře, protože je nějaké procento naděje, že se do úřadu dostane. Sympatická je její skepse vůči přímé volbě. Že bude prezidentská volba lidi bavit, o tom nelze pochybovat.

Pochybné jsou ale argumenty napadající současnou volbu zákonodárnými sbory – groteskní situace, kdy se například Havel stal prezidentem, ale museli nejdřív zavřít poslance Sládka za politický projev a zakázat mu volit v base (což je úžasné porušení elementárního občanského práva, v podstatě respektovaného i komunisty), taková groteskní situace nebyla zaviněna ústavou, tedy systémem, ale rozložením sil v parlamentu. A rozhodně to není výraz silné demokracie, když se pokoušíme při první nesnázi pasovat ústavu na aktuální situaci. Což je v podstatě to, co se teď děje, když se diskreditovaní politici předhánějí, kdo více bude nadbíhat nesmyslné žádosti davu po přímé volbě.

O to více je třeba si cenit rozvahy a odvahy Miroslavy Němcové, která do soutěže o úřad vstupuje a od podbízivých tendencí se distancuje.

Sprcha akademikům

Studenou sprchou počastovat prezident Klaus akademickou komunitu, která se masivně vzepřela chystaným reformám. Prezident připomněl, že akademická svoboda neznamená, že školy patří těm, kdo v nich učí. Ale i bez ohledu na prezidentův postoj je to věru podivuhodná podívaná: kdekdo o nutnosti reforem mluví, ale jakmile by měly postihnout jeho osobu a jeho podnikání, je proti. Takže i Klausovo slovo je rozumné slovo, a že padla dvě za jediný den, to je v našem prostředí nevídaný úspěch.