Prodavači nadějí
Není na tom nic divného a nic k pozastavení. Politici jsou obchodníci s nadějemi a vždy jde o to, aby vedli ten svůj kšeft tak, aby napáchali jen minimální škody. Ale i když nakrásně udělají něco dobře, vděku se jim nedostane. To, co funguje, berou lidi jako normální.
Všimli jste si snad, že by lidi chodili kolem ministerstva financí a Národní banky a bank jako takových a děkovali za rozumné hospodaření, jelikož jsme v Evropě výjimeční finanční stabilitou bankovního sektoru? V devadesátých létech jsme prodělali spalničky a "zbytek Evropy" teď trpí pořádnou spálou.
Ale vděku za pracovní výsledky se nikdo nedočká, to spíš se dočkal bezvýsledkový Radek John. Populární bude, dokud nezačne něco dělat. Měl by se tomu vyhýbat, dokud to půjde...
Zatím ale vězí v groteskní šlamastyce kolem "referenda" uvnitř strany. To byl teda nápad! Aspoň se teď bude John učit řemeslu politika: lhát a vykrucovat se a lhát a vykrucovat se.
