Prodavač naděje
Je to pro Obamu zdrcujícím způsobem tíživý závazek. Politik je prodavač nadějí jen navenek, když shání hlasy, tedy motor, který ho do úřadu dopraví. Jakmile v něm je, mění se smysl jeho činnosti. Politika je "umění možného" a to je něco, co se volič nikdy nesmí dozvědět. Pak by ztratil zájem a k volbám by nepřišel. Proč by se měl namáhat, když mantinely pro výkon úřadu jsou předem dané?
Naštěstí všechny slogany a všechny charakteristiky jsou zavádějící. Politika není jenom prodej nadějí a taky není jenom uměním možného. Právě ten pohyb mezi nadějí a realitou je smysl praktické činnosti politikovy. Je tu také reálné měřítko pro posouzení jeho činnosti: faktický úspěch s dopadem pro občana.
Z tohoto hlediska je třeba Obamu upřímně politovat. Nastupuje v době ekonomického útlumu, rozumějme krize, v době válečného angažmá, které se zdá být bez naděje. Přirozeně, že by pro Ameriku a pro svět bylo dobré, kdyby Obama naděje naplnil. Bude to ale těžké, velmi těžké.
