Gross už politikem není, nicméně z politiky nelze nikdy úplně vystoupit. Když tedy Gross zveřejnil tak zásadní informaci, že vláda ČSSD začala jednání o radaru už v roce 2000, není to názor nějakého strejdy, nýbrž informace od jednoho z vedoucích představitelů tehdejší vládnoucí strany a vzhledem k pozdější funkci premiéra i státu. Není to tedy žádné plácání novinářské hyeny, do které by se Paroubek mohl opřít s veškerou svou vehemencí. Je to prohlášení zásadní.

Takže znovu, co k němu Grosse přimělo? Debata kolem radaru běží už dlouho, proč s tím přišel právě teď, den po čtyřicátém výročí sovětské okupace a ve vzrušené dny, kdy Rusko vojensky přepadlo suverénní stát?
Jsme na půdě spekulací, takže je třeba si položit otázku, komu Grossovo prohlášení uškodí. Přirozeně že Paroubkovi a jeho vedoucí stranické skupině, která unisono s komunisty proti radaru vystupuje a jelikož pacifistické a národně izolacionistické nálady jsou v naší společnosti hluboce zakořeněné, doufá ve voličskou podporu bez ohledu za základní bezpečnostní zájmy republiky. Grossovi samozřejmě také nezáleží na osudu republiky a na jejích bezpečnostních zájmech. Mydlením schodů Paroubkovi připravuje půdu k nástupu jiné skupiny uvnitř sociální demokracie, která se Grossovi odmění, až se dodychtí ke kormidlu. On sám v čele už nikdy být nemůže, na to je příliš úspěšný podnikatel. Zeman také ne, na to je příliš neúspěšný politik. Takže Škromach?
Nikdo jiný mě nenapadá.