Výjimku v tomto obecném trendu poklesu popularity tvoří ministr zahraničí Karel Schwarzenberg. Přitom on sám je bohatý (první důvod k závisti a nenávisti), je to cizák šlapající si na jazyk (druhý důvod k závisti a nenávisti, jen si připomeňme hlavní protišvejnarovský argument, že je to Amík), podporuje zřízení americké radarové stanice v Česku (čili jde proti proudu tradiční české posranosti a předposranosti kombinované s blaženstvím válení se za pecí), a přesto jeho popularita roste!

Nabízí se několik vysvětlení. Hovoří se například o jeho nekompromisním postoji v čunkiádě, kdy jasně řekl, že podá demisi, pokud by se Čunek měl vrátit do vlády. Pak je tu samozřejmě i jeho sebevědomý postoj vůči nestydatým protičeským útokům ze strany Rakouska. Ještě žádný náš popřevratový ministr zahraničí si netroufl Rakousku takto čelit! No a pak je tu cosi, co se dá těžko dokládat na konkrétních faktech, je to spíš celkový dojem, celkový obraz: Karel Schwarzenberg je vzdělaný a slušný člověk. To, že veřejnost je schopna ocenit takové raritní vlastnosti, to je důvod k uspokojení a zakládá naděje pro budoucnost.