Nátlaková organizace Děti země a jmenovitě její představitel Miroslav Patrik dělá myšlence ekologismu medvědí službu. Jejich taktika je zřejmá – využívají neschopnosti úředníků, právního zmatku a procedurální strnulosti k tomu, aby dostavbu dálnice zdrželi co nejdéle. Ona jednou dostavěna bude, ovšem za mnohem více peněz. Jediný, kdo na tom vydělá, jsou stavební firmy, kterým samozřejmě tečou peníze navíc. To je stará píseň, zněla kolem tunelu Mrázovka - který výrazně zlepšil dopravní situaci v Praze 5 a podle odhadů stál vinou ekologistických obstrukcí o miliardu víc, než musel, to je příběh dálničního okruhu kolem Plzně. Ovšem primární vinu nese politická reprezentace, která nebyla za dvacet let schopná vyprodukovat zákon o liniových stavbách, který by nastavil jasná pravidla a mimo jiné stanovil podmínky, za jakých mohou občanská sdružení ovlivňovat rozhodovací proces - a věru, že by měla -, a za jakých podmínek by měl stát vykupovat nezbytné pozemky - a ty by měly být spravedlivě zaplaceny.

Proč tomu tak není? Jděme za pachem peněz. Někdo na současném stavu enormně vydělává. Ty stovky miliónů někam jdou, někdo je inkasuje a konzumuje. Patrně ne sami ekologisté, ti sehrávají roli užitečných idiotů a stavební firmy mají z jejich fanatismu prospěch.

Takže znovu, je třeba uvítat protest občanů Velemína a říci, jen houšť a větší kapky. Přidat by se měli občané i dalších obcí postižených řáděním dr. Patrika a jeho nátlakové skupiny.