O Ukrajině v Berlíně
Setkání čtyř ministrů zahraničí - ukrajinského, ruského, německého a francouzského - v Berlíně je jiskra naděje v temnotě vyvolané ukrajinskou krizí. Z dosavadního vývoje je zřejmé, že přímý vliv na vývoj událostí nemá ani Rusko, ani takzvaný Západ, prezentovaný Unií a Spojenými státy.
Je víc než pochybné, že by Rusko dokázalo rozpustit neregulérní armádu bojující proti ukrajinské regulérní armádě. Nejspíš by se rozpadla na rabující vražedné partyzánské skupiny, které by masakrovaly civilní obyvatelstvo. Jak už to partyzáni všech barev dělávají. Právě tak není takzvaný Brusel schopen přimět takzvaný Kyjev, tedy to, co funguje jako ukrajinská exekutiva, k racionálním činům. Ukrajinští extremisté se teď obrátili proti kyjevské vládě a pokud opravdu potáhnou na hlavní město s úmyslem vyvolat státní převrat, dostanou „Brusel“ do nejtěžší pozice v dějinách Unie: udělá z něho idioty. To je objektivní důvod, proč o dalším vývoji jednají relevantní činitelé v Berlíně. Jakási evropská ministryně zahraničí lady Ashton už figuruje jen na seznamu trapných figur v této věci.
Důvodů k optimismu je málo, nicméně jeden je markantní. Ruská humanitární mise je zatím jaksi u ledu, ale ani jedna, ani druhá strana ji nevyužívá k agresi vůči protistraně. Je to málo, ale aspoň něco. V situaci, kdy žádné řešení není dobré, protože už zahynulo příliš mnoho lidí kvůli imbecilním politickým konceptům jedné i druhé strany, je i tato absence agrese pozitivní jev.
