Pryč jsou ty časy, kdy jsem si mohl zašpásovat tím, že popudím určitou množinu lidí: byli to myslivci coby vrazi zvířat a moravští vinaři. V poslední době mi jedna množina ubyla – kvalita moravské vinné produkce se zásadně zvedla. Zbyli mi tedy jen ti vrazi zvířat (míním tím stříleče živých terčů pro zábavu, nikoli tu těžkou a odpovědnou práci v lese) a to je málo. Na moravské vinaře jsem si teď vzpomněl v souvislosti s chystanými zákony o prodeji sudového vína.

Ono to sudové se prodává i ve Francii i v Itálii, v těchto zemích vínu zaslíbených. Ve Francii tomu říkají frac, jak v Itálii, nevím, nicméně v Itálii jsem si naposled kupoval sudové ve Florencii hned vedle autokempu a bylo za babku a naprosto skvělé, měli tam výběr snad z pětadvaceti druhů. Shodou okolností jsem si dal načepovat do flašky od originálního a oni právě ten druh měli, takže jsem se mohl přesvědčit, že je to právě TO víno. No a bylo, enem že stálo dvě éčka, kdežto originál osm.

Čímž směřuji k politickému jádru. O chystaném zákonu jen čtu v novinách, ale hemží se to tu registracemi a pytlovými kontejnery – ti vinaři ve Francii a Itálii mají samozřejmě normální kovové nádoby.

My tedy budeme mít registrace a oni dobré sudové víno. Dobré proto, že by mizerné pančované neprodali. Kdo by se pančoval s vínem za dvě tři éčka litr? Ani by to nestálo za námahu a hlavně za ztrátu zákazníků. U nás se zřejmě jde jinou cestou za použití jiné logiky. Sudové víno je tu dražší než ve Francii a Itálii, a tak se asi vyplatí ho pančovat a bude třeba registrace a buzerace.