Sociální demokrati měli opravdu hodně smůly, že jim dva týdny před volbami zůstal Černý Petr těžby lithia v ruce. Těžko budou vysvětlovat, že nechtěli zašantročit národní bohatství za nějaký ten obolus. Mohou se jen modlit ke svatému Antoníčkovi, aby kauza zapadla do bažin obecného nezájmu. Mají docela slušnou šanci, že se tak stane. 

Vždyť právě oni jsou autoři největšího podvodu v nových našich dějinách, a prošel jim Velký Solární Trik. Taky jim ho veřejnost nevyčítá a připomíná ho jen sem tam nějaký pisálek, jako jsem já. Přitom fotovoltaický experiment financuje každý z nás, kdo má doma aspoň jednu žárovku (tedy, ne žárovku, to zase jiní filutové jinými podvody prosadili zákaz žárovek ve prospěch nesmyslně drahých a ničemně svítících a zdraví škodlivých úsporek).

Už jedno národní bohatství uplynulo bez náhrady do ciziny – uran u nás těžili mimo jiné i rukama politických vězňů Rusové. Občanovi se teď tvrdí, že lithium musí těžit Australané, protože ho těžit neumíme. Copak Norové uměli těžit ropu, když se ložiska našla u jejich břehů?

Komické na tom všem je, že zatím nejvíce kapitálu z aféry těží komunisté. Ti mohou teď docela úspěšně tvrdit, že zabránili dalšímu obrovskému podfuku.

Bude těžká práce tohle tvrzení vyvrátit.

Výborný nápad

Komentátor Reflexu Bohumil Pečinka přišel v posledním čísle týdeníku se skvělým nápadem. Navrhuje, aby část mediálního komplexu Andreje Babiše byla zestátněna. Od roku 1948 nikdo s tak výborným nápadem nepřišel, takže – klobouk dolů!

Dejme tomu, že by část médií Andreje Babiše byla zestátněna, ať už tedy MF Dnes, Lidovky anebo rádio Impuls. Naskýtá se otázka, pod jaký rezort by zestátněná média připadla. Dalo by se čekat, že pod kulturu. Nároky by ale vznesly i jiné rezorty, především vnitro, možná i ministerstvo zahraničí, protože média mají vliv i na zahraniční vztahy. Zkrátka by ale neměla zůstat ministerstva průmyslu a životního prostředí.

Už tento stručný výčet naznačuje složitost problému, jak naložit se zestátněnými médii. Proto si dovolím skvělý nápad kolegy Pečinky doplnit. V předpřevratové době se výborně osvědčil Úřad pro tisk a informace, měli jsme tehdy dva, jak Federální ÚTI, tak Český ÚTI. Proč ÚTI neobnovit, tím spíš, že Pečinkův nápad zapadá do širších kontextů – už máme jeden úřad zaměřený proti nežádoucímu zpravodajství. Jistě by se našli odborníci, kteří v tehdejších ÚTI pracovali, ti by jistě rádi přiložili ruce k dílu a pomohli kolečka roztočit. Pak by už nezbývalo než zvolat – práci čest!