Zdeněk Mlátička Ondráček se napodruhé stal předsedou komise pro kontrolu Generální inspekce bezpečnostních sborů. Komise posuzuje, zdali nějaký policista neporušil zákon, a šéfovat tomu bude odborník, který v roce 1989 mlátil pendrekem studenty. 

V prvním kole Ondráček neprošel, protože poslanci ANO měli pokyn nevolit. Předseda Vojtěch Filip si houknul na Babiše, ať si udělá v partaji pořádek, a vida, Ondráček prošel. Volba zdá se definitivní není, protože hlasovat mělo 179 poslanců, kdežto lístků bylo vydáno 191 a kromě komunistů, kteří Mlátičku nominovali, všechny ostatní strany se dožadují opakování volby.

Ať to dopadne jakkoli, na další vývoj událostí to bude mít minimální vliv a z tohoto hlediska k věci přistupuje Andrej Babiš svým postojem, že mu do toho nic není a že to neřeší. Formální jsou i jeho jednání s politickými stranami o eventuální podpoře či toleranci. Je to všechno „aby se neřeklo“. On s nimi jednat musí, aby se neřeklo, že nejednal, a stejně k tomu přistupovali v úterý lidovci a ODS. Platí teze, že má Babiš předvést většinový kabinet, přičemž mu do koalice nikdo nevleze, tečka.

Zatím se objevil jen jeden průzkum reakce veřejnosti. Vyšlo z něho, že takřka polovině Babišův kabinet nekabinet vadí a takřka polovině že nevadí, té menší polovině. Byla to ale data nasbíraná začerstva a narychlo. Vše se bude zostřovat zejména po Novém roce, až pomine vánoční útlum a naplno se rozhoří předvolební klání do prezidentských voleb. Těžko si představit, že by kandidáti nebyli do tahanice kolem vlády vtaženi. Volič se bude určitě ptát, jak by se zachovali, pokud by byli zvoleni, a patová situace kolem vlády by trvala. Jiří Drahoš i Michal Horáček jasně řekli, že by Andreje Babiše jmenovali, i kdyby byl nadále trestně stíhaný. Horáček se odvolal na presumpci neviny, tedy na princip, že je na člověka třeba pohlížet jako na nevinného, dokud o jeho vině nerozhodne soud. Což v případě hospodářských kauz je maraton na dlouhé roky.

Aféra kolem Ondráčka tedy znamená jen oživení v sále, průběh Vánoc i dalších politických dějů to příliš nezasáhne. Že se ale Andrej Babiš tak rychle a snadno podvolil komunistově houknutí, je pozoruhodné. Kdyby četl Kmotra, věděl by, že padrino, který snese facku, přijde příště o padrinovský klobouk.