Občan to sleduje zpovzdálí a nechápavě. Ministerstvo zdravotnictví je neschopné s veřejností komunikovat. Dozvídáme se oklikou a ze zdrojů jiných než ministerských, že první opatření, tedy regulační poplatky, přineslo nečekaně dobré výsledky. Ubylo marodérů, ubylo promrhaných léků, v čekárnách je míň lidí, lékaři mají na skutečně nemocné víc času, protože je neotravují ti, kdo si přišli popovídat. Přirozeně že spousta lidí nadává. Taková už je lidská nátura: lidi dávají přednost mizerné službě zadarmo před lepší službou, za niž by měli cokoli platit. A svého "zadarmo" se neradi zříkají.

Další fáze reformy je ale zřejmě složitější proces. Dalo by se čekat, že ministerstvo zdravotnictví napne síly, aby lidem vysvětlilo, v čem bude nové řešení pro občany výhodné. Občan zatím ví to, co mu řekne doktor Rath a Lékařská komora, že je to privatizace, na níž si někdo namastí kapsu. Tohle "pí ár" funguje bezvadně, a zabírá. Vládní pí ár nefunguje vůbec. Copak ministr Julínek nechápe, že nejde o politický krk jenom jemu, že tahle komunikační impotence ohrožuje celou vládu - a že "pak přijde Rath"?