Typický je v tomto smyslu hlas súdánského delegáta Lumumby Di-Apionga. Ten měl tu nehoráznou drzost, že uzavřenou "dohodu" označil za odsouzení Afriky Afriku k tomu, aby umírala na globální oteplování a tento čin přirovnal k holokaustu. Úpadek, rozvra a mnohde i genocida, to jsou skutečné problémy mnoha tzv. rozvojových zemí, které nejsou rozvojové, nýbrž znásilněné a vyrabované vlastními elitami. V počasím to má málo společného. V Kodani ostrouhala kolečka i OSN, která je nyní už zcela vyhaslá a formální organizace.

Kdyby se kila mělo brát vážně jako kauza, jako problém, tak by především

a) musel být zahájen opravdu objektivní a seriózní vědecké kritice vystavený průzkum; dosavadní data nashromážděná za pomoci všelijakých triků nejsou přesvědčivá.

b) pakliže se klima opravdu mění a Země se otepluje, pak je nutno seriózním výzkumem ověřit, jaké jsou příčiny. Aktivity slunce? Činnost člověka? Jiné vlivy?

c) Pokud činnost člověka, pak - opět - je třeba ji podrobit serióznímu a kritickému výzkumu a bez hysterie a hlavně bez porad nějakých súdánských radilů stanovit harmonogram nápravných opatření.

Což se ostatně děje, viz odsiřovací programy tepelných elektráren, viz postupné snižování emisí automobilů. To jsou kroky, které fungují, každý se o nich může přesvědčit.
Navíc, právě na jejich pozadí je jasně patrná ideologická povaha oteplovacího aktivismu. Kdyby těmto lidem opravdu šlo o čistotu ovzduší, museli by se zasazovat o přísné aplikace existujících zákonů limitující emise. Proč se to neděje? Protože nejhorší emise mají stará auta. Vlády si nechtějí jejich majitele - voliče popudit a proto proti nim nic nepodnikají. Oteplovací aktivisté by si museli přiznat, že drahá nová auta škodí méně, pokud vůbec než staré ojetiny. Jenže to se jim nehodí do jejich levicově populistického krámu. Hlavním cílem není ochrana přírody, ale anticivilizační štvaní, tedy nazeleno natřená komunistická ideologie.

Ona je samozřejmě méně nebezpečná než komunismus. Komunismus, to byl návod, jak okrást majetné vrstvy obyvatel. Takzvaná revoluce nebyla ničím jiným, než nejmasivnějším lupičským nájezdem lidských dějin. Environmentalistický aktivismus je v tomto smyslu příliš obecný, štve proti "systému" a loupežné cíle nedokáže precizně formulovat. Nicméně házet písek do ložisek může a taky to dělá a tlakem na leckdy absurdní a nesmyslné výdaje (které stát rád hradí, protože je zkorumpovaný a dodavatelé si na těch výdajích navíc mažou kapsu) okrádá veřejnost nepřímo. Zato citelně.

Takže, závěrem: chvála bohu, že to tak dopadlo.