Vysvětlující hlas, který zazněl z Brna, blekotal cosi o tom, že soudci si na plat nenechají sáhnout, protože jde o jejich důstojnost. Ta je zle pošramocena arogantním odmítnutím solidarizovat s celou společností, v níž si musel opasek utáhnout každý - a nejvíc ti, kdo produkují hodnoty. To jsou především zaměstnanci soukromých firem. Na ně dopadla hospodářská krize nejvíc. Státní zaměstnanci naopak jsou ti, kteří se neuskromnili buď vůbec, anebo málo a teď vyhrožují stávkami. Nakonec zbývá nejvyšší kasta - například poslanci, jediná sorta obyvatelstva, která si sama určuje platy. Jak se ukázalo, soudci jsou na tom vůbec nejlíp, protože se ukázali býti nedotknutelnými.

Je to ubohé a pohrdáníhodné. Být soudcem, asi bych se cítil hodně trapně, až bych potkával neprivilegované lidi na chodníku.

Ne moc chytrý inteligentní Ševčík
Je to samozřejmě ptákovina, která za zmínku stojí jen pro svoji úsměvnost. V pátek byli naši keystonští strážníci na nohou, protože se parta milovníků rychlých aut rozhodla projet z Prahy na slovenské hranice. Číhali ti strážníci za každým bukem a protože se jinak nic neděje, například v rádiu skoro nemluvili o ničem jiném. Tuto chvíli zvolil šéf Liberálního institutu Miroslav Ševčík k tomu, aby se po dé jedničce projel ve svém BMW X5 stoosmdesátikilometrovoou rychlostí. Chytili ho policajti, on se brání, že jel normálně jako každý jiný a že jde o policejní šikanu. Možná mu nic nedokáží. Nicméně z této směšné epizodky škraloup na lesku páně Ševčíkovy inteligence zůstane. Takže příště, pane Ševčíku, až se pojede Diamond Race a policajt s radarem bude za každým keříkem, jeďte raději jinudy než po dé jedničce.