Marian Jurečka nebude na podzim kandidovat na post předsedy lidovců. To jsme věděli, avšak po jeho nedělním televizním vystoupení to víme víc. Nebude kandidovat, pokud strana nezíská dva europoslance, neposílí senátorský klub a nebude mít jednoho hejtmana. Když to vezmeme odzadu, lidovci mají hejtmana jednoho, a to Jana Grolicha. Když to vezmeme odzadu, tak zde by neměl mít Jurečka starosti. Jihomoravský hejtman Grolich je sympatický, kandiduje na první pozici za koalici Spolu (na kandidátce v Jihomoravském kraji je 14 lidovců, 5 z ODS a 1 TOP 09), byl by v tom čert, aby tohle nevyšlo. V senátu bude obhajovat svůj mandát Jiří Čunek, zlý muž strany, v senátu jaksepatří zabydlený, pokud jde o podzimní klání, je považovaný za jednoho z uchazečů o místo Jurečkova nástupce. Lidovci drží v osobě Patrika Kunčara i zlínský obvod. Ze současného dvanáctičlenného klubu by tedy nemusel nikdo vypadnout. Třetí hřiště je v eurovolbách. Lidovci mají dva úspěšné europoslance Michaelu Šojdrovou a Tomáše Zdechovského. Kdyby kandidovali za lidovce, mohli by mít slušnou podporu, třebaže preference lidovců trvale klesají – poslední průzkum jim přisuzuje 2,5 procent. Do voleb ale půjdou pod společným praporem a přestože je Zdechovský lídrem za lidovce, v čele kandidátky uvidí divokou dvojici Vondra – Niedermayer. Pak bude volba těžká. Je to jako kdybyste váhali, kam jít do hospody ve společnosti vedené alkoholikem a abstinentem. Já bych šel s někým jiným někam jinam a bude-li takových víc, pak je i Zdechovského politická budoucnost v Bruselu ve stínu.

30 let Novy

V neděli 4. února do bylo 30 let ode dne, kdy TV Nova zahájila vysílání. Připomínalo se to všude možně, ale nějak se zapomnělo, že bez jistého Vladimíra Železného by TV Nova zcela jistě toho 4. února 1994 vysílání nezahájila. Je to takové hodně české, zapomenout na toho, kdo měl největší zásluhu. Dnes nám připadá, že je to normální mít komerční televizi. Začátkem devadesátek to normální opravdu nebylo. Politické poměry se změnily, zavedli jsme systém zastupitelské pluralitní demokracie, stát se rozdělil, ale podstata státní mašinérie zůstala bolševická – a zůstala jí dodnes: ty nářky nad „rozhodovacími procesy‟ neznamenají nic jiného, než že stát je zabetonovaný ve své byrokratické nehybné struktuře, jako byl za dob komunistů. Ti řečnili a schůzovali a buzerovali, ale moloch státu se valil svou cestou. Vladimír Železný měl tu úžasnou energii, že navzdory tomu se mu podařilo ideu komerční televize administrativně prosadit a poté realizovat. Komerční televize by jistě jednou později vznikla, nicméně je fakt, že zahájila před 30 lety – Železného zásluhou. To se popřít nedá, lze o tom jenom mlčet, což se děje.

I to je hodně bolševické.