Česká eurokomisařka Věra Jourová prosazuje povinné kvóty pro zastoupení žen v orgánech společností s akciemi obchodovanými na burze. V době nejhlubší krize EU, kdy se přetřásá smysl její existence a Británie a také Finsko uvažují o odchodu z EU jako o reálné možnosti, Jourová a její spojenci prosazují přesně to, co evropský projekt oslabuje. Násilné akce ve smyslu předem nalajnovaných strategií, vnucování kvót, příkaznictví, to je koncept socialismu evropského střihu, který ve finále může vést k rozpadu projektu.

Věra Jourová má rovnost pohlaví v referátu coby komisařka, takže jí nelze její úsilí vyčítat. S mírnou škodolibostí by bylo možno ji označit za nahnědlou fašistoidní xenofobičku, protože rovnost pohlaví je v příkrém rozporu s ideologií islamismu, odporuje právu šaría a vede k frustraci muslimské populace, a ve své podstatě je tudíž urážkou a diskriminací. Nicméně se Jourová asi nemusí podobné předhůzky bát. Označení za xenofoba je úzce výběrové a činitel s puncem šiřitele dobra je mimo dosah kolimátoru (= radarového zaměřovače).

Je to ale přece jenom žena s bohatou životní zkušeností a už v plné dospělosti zažila doby kvót. Komunistický režim byl kastovnický. Nejvýše stáli členové strany a byly kvóty, kolik straníků a kolik nestraníků smí v podniku být, samozřejmě že se to netýkalo práce manuální a fyzicky namáhavé, do té se soudruzi od svého příchodu k moci zas tak moc nehrnuli. Bylo to pár let před převratem, když mě nevzali do redakce Technického magazínu, kam jsem pravidelně přispíval, protože jsem nebyl ve straně a pokazil bych jim kvótu, a místo mě vzali komunistu.

No a kdyby to byla nějaká ta slezina kotované společnosti, nevzali by mě, protože mám frantíka a ne dirku. Ještě štěstí, že to a) Jourová ještě neprosadila, b) se do žádného grémia nehrnu.

Zaujalo mě

Ransdorfova groteska pokračuje, čekají ho v úterý soudruzi, aby jim vše vysvětlil. Kdyby mu to náhodou nevyšlo a oni ho nedejbože vyhodili ze strany, mám pro něj dobrý obchodní nápad. Bydlím nedaleko Stěchovic a mám zaručené informace o položení Štěchovického pokladu. To je přece přesně to, o co by se měl vrcholový politik jeho formátu zajímat!