Také jsem podepsal petici o zachování poštovního úřadu – v obci Zvole, kde bydlím. Do chvíle, než mi pekařka v Ohrobci podala petiční arch, jsem si neuvědomoval, že je pošta cosi nesamozřejmého. Do té zvolské chodí lidé i z okolních obcí, z Okrouhla, Oleška, Březové, Černíků a možná z dalších, nezkoumal jsem to. Druhý den jsem na naší poště posílal doporučený dopis. Stál 37 korun. Operace u okénka trvala minutu. S trochou demagogie bych mohl dovodit, že mají hodinový tarif větší než v autoservisu Audi. Teď pobočku chtějí zrušit.

Na problém v širokém měřítku upozornil v televizi nový ministr vnitra Milan Chovanec. Z toho, co povídal, vyplynulo, že v úvahu připadá i rozšíření činnosti pošty – například o zapojení do registru automobilů. Což je projekt starý řádově patnáct let. Byl torpédován proto, že někomu záleželo na tom, aby se věci nezměnily a aby lidi stáli nekonečné fronty a aby se změna majitele auta proměnila v byrokratické martýrium.

Ministr Chovanec se podle svých slov zasazuje o zachování současné poštovní sítě s 3200 pobočkami. Ovšem v debatě padla zmínka i o podílu bank na činnosti pošt. Byly zveřejněny pro nás laiky překvapující informace: takzvaná poštovní spořitelna je ČSOB. Ta podle Chovance platí spořitelně za obchody s dvěma milióny klienty půl druhé miliardy ročně. To je sedm set padesát korun na klienta. Je to hodně nebo málo?Jaký má ČSOB z jednoho klienta roční profit? Tohle jsou tvrdá data, o kterých občan neví vůbec nic. A nezbývá mu, jako mně, než aby v pekárně podepisoval petici.

"Nebude to nic platné," pravila pekařka. "Ale aspoň máme pocit, že jsme něco udělali."

Ten pocit, to je politický potenciál.

Chovanec také kritizoval fakt, že se pobočky zvolna mění v bazar s papírnickým zbožím. To mi na poštovní pobočce vadí nejmíň. Spíš mi vadí, že pokud chci balík opravdu dostat včas a do vlastních rukou, nechám si ho poslat přes PPL anebo přes čertovu babičku a ne přes českou státní poštu. V této oblasti asi vězí ten zakopaný čert.