Předseda vlády si dopisuje se svým vicepremiérem v kauze, která silně zavání daňovým podvodem. Je to směšné, avšak zároveň hrozivé. Ukazuje se, že za stávajících pravidel je ministr financí prakticky neprůstřelný, protože má na povel všechny orgány, které se zabývají kontrolou.

Případem obchodní machinace zaměřené na daňovou optimalizaci soukromé osoby Babiše a podniku Agrofert by se měla zabývat Finanční správa, jenže ta podléhá ministrovi financí Andreji Babišovi. Takže ta nezjistí základní fakta, která se dají charakterizovat takto: zaplatil Andrej Babiš půldruhé miliardy za korunové dluhopisy vydané Agrofertem? Druhá otázka: Obdržel Agrofert půl druhé miliardy? Pokud by odpověď na obě otázky zněla „ano“, pak by se mohl jít klouzat Sobotka a všichni kolem, s tou výhradou, že by se muselo zkoumat, jak je to se šestiprocentním vejvarem pro držitele dluhopisů. Šest procent, to je sen, to by byl skvělý příjem, i kdyby Babiš zaplatil daň za dividendy, jako že je nezaplatil – protože mu to zákon umožnil.

V tom je zakopaný čert – světlo může vnést do věci orgán, který podléhá člověku, který má zájem na tmě.

Sobotka se chová směšně a trapně. Přece jen je to ministerský předseda, a směšným dopisováním dává najevo bezradnost a slabost.

Napadá mě paralela zcela nemístná: když mohla policejní URNA svrhnout vládu kvůli kabelkám milenky ministerského předsedy, proč se policie nevloží do mlžné aféry, ve které se ve vzduchu vznášejí miliardy?

Andrej Babiš čelí velmi vážnému podezření podvodu. Měl by si toho být vědom jako politik i jako občan. Zdá se, že státní stroj pod taktovkou sociálně demokratického ministerského předsedy Bohuslava Sobotky není dostatečně silný na to, aby rozkryl celkem banální obchodní transakci, tedy nákup dluhopisů soukromou osobou. Ověření věci by nemělo zabrat víc než dvacet minut. Vše ostatní je mlha. Dopis předsedy vlády Babišovi je trapné přiznání bezradnosti, které je až nepochopitelné. Voliče zřejmě fakta nezajímají a Babiše budou volit z důvodů, které přesně označí až historici za patnáct let, teď jsou neznatelné.

Takže Bohuslav Sobotka by se měl postarat aspoň o vlastní důstojnost, když už není schopný přimět jednoho člověka k rozkrytí jeho obchodní činnosti.